Čeští vědci obohatili svět o mnoho objevů a mezi celou řadou slavných jmen, která zná každý, možná trochu zapadá profesor Bedřich Hrozný, jenž před sto lety rozluštil jazyk Chetitů a zařadil jej mezi  indoevropské

jazyky.

Tento klínopisec a orientalista, jenž se sám považoval především za historika, se narodil v roce 1879 v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, středoškolská studia dokončil na gymnáziu v Kolíně, kde ho učil a ovlivnil nadšený orientalista Justin Václav Prášek. Kromě tehdy povinné latiny a klasické řečtiny se naučil základům hebrejštiny a arabštiny.

Ve svých studiích pokračoval na přání otce na bohoslovecké fakultě vídeňské univerzity. Tady ale vydržel pouhý semestr a přestoupil na fakultu filozofickou, na níž se věnoval zejména orientálním jazykům - akkadštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině.

Za dobu svého studia zvládl neuvěřitelných deset orientálních jazyků! V roce 1901 získal doktorát a stipendium na Berlínské univerzitě. Ta spolu s Oxfordskou univerzitou tehdy představovala špičkové badatelské pracoviště orientalistiky. Těžištěm jeho vědecké práce byl klínopis, tedy studium sumerských a akkadských textů.

Geniální metoda korunovaná úspěchem

V roce 1904 odjel s prof. Ernstem Sellinem do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na vydávání klínopisných textů.

V roce 1906 v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) německá expedice objevila velký archiv chetitských králů, který obsahoval hliněné tabulky popsané již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí. Uprostřed první světové války (1915), kdy Bedřich Hrozný sloužil jako písař vojenského štábu ve Vídni, se pustil do tohoto neznámého jazyka. K překvapení celého světa předložil první stručný nárys mluvnice jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky a tedy také s češtinou. Tímto světovým úspěchem si ve Francii vysloužil přezdívku Český Champollion. Výsledky svého bádání publikoval roku 1917 ve své stěžejní práci Die Sprache der Hethiter.

Jeho metoda luštění neznámého jazyka byla geniální, především jako první z vědců nevycházel ze semitského základu, ale šťastně vsadil právě na základ indoevropský. Poté vycházel ze společných základů některých důležitých slov.

Objevitel města Kaneš

Po vzniku Československa v roce 1918 byl jmenován profesorem klínopisu a dějin starého Orientu na pražské univerzitě a v následujících letech vedl expedice v Šech Sadu, na pahorku Tell Erfád (severní Sýrie) či u kopce Kültepe v Malé Asii. Kuriózní je, že když chtěl kopat v okolí kopce Kültepe, musel odkoupit přilehlou louku. Jako majitele této louky nechal zapsat Československý stát. Při těchto vykopávkách bylo nalezeno chetitské město Kaneš.

Vědecká činnost profesora Hrozného je neobyčejně rozsáhlá a všestranná. Jeho první vědecká práce vyšla již v roce 1902 a celý seznam jeho prací představuje více než 200 titulů. V nich (psaných česky, německy, francouzsky a anglicky) se věnoval především Malé Asii a starověké Mezopotámii, zabýval se však i starověkým Egyptem, Krétou a Indií.

Profesor Hrozný zemřel 12. prosince 1952 v Praze a byl pochován v Lysé nad Labem. S jeho úžasnou prací se v tomto městě můžete seznámit v Muzeu Bedřicha Hrozného.

Ludmila Veselá

DODATEK

Do dějin orientalistiky vstoupila věta, jejíž analýzou dospěl Bedřich Hrozný k řešení záhady. V klínopise přečetl toto znění: „nu NINDA-an éccátteni wátarma ekútteni“.Protože věděl, že slovo NINDA znamená v sumerštině chléb, logicky odvodil i příslušné sloveso jísti: éccátteni. Slovo wátarma si spojil s indoevropskýmwater - voda, které doplnil slovesem ekútteni, takže již dokázal správně přeložit: „A nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít“.

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995451
DnesDnes401
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1222
Tento měsícTento měsíc15067

Partnerské weby