Ve spojitosti s vampýry a nemrtvými se asi každému automaticky vybaví jméno knížete Vlada III., coby krvelačného hraběte Drákuly, známého nejen z hodin dějepisu, ale především díky stejnojmennému románu anglického spisovatele Brama Stokera. Ne každý milovník upířích historek zná ale

prastarou srbskou legendu o neméně zlověstné a velmi důležité postavě upírské historie. Řeč je o Savovi Savanovići, který se podle srbských lidových pověstí ukrýval ve starém mlýně u řeky Rogačice, v malé vesničce Zarožje. Pověsti tradují, že každého mlynáře, který se do mlýna odvážil vstoupit, Savanovićův přízrak napadl a vysál mu všechnu krev.

Upír si hledá nové útočiště

Zmiňovaný mlýn, coby letitá chatrč patřící po generace rodině Jagodićových, byl od konce padesátých let minulého století používán bez jakýchkoli renovací jako turistická atrakce. Až do roku 2012, kdy městská správa obce Zarožje přišla s naprosto seriózním varováním všem místním obyvatelům, že upír Sava Savanović znovu bloudí krajem a hledá si jiné útočiště pro své krvechtivé choutky. Jeho dosavadní skrýš zřejmě podlehla náporu přírodních vlivů. Tato zpráva rázem obletěla všechna periodika, zabývající se okultními záhadami, a neunikla ani předním světovým médiím.

Zdejší obyvatelé s posvátnou hrůzou líčili své obavy z upírovy možné pomsty, což je na dnešní poměry, spíše racionálně uvažující společnosti, skutečně s podivem. Místní ceny česneku prý stouply až k závratným sumám a celá záležitost byla okolním světem považována za velice šikovný způsob, jak přivést do země více turistů.

Filmové zpracování legendy

Děsivá postava Savy Savanoviće se stala také několikanásobnou předlohou pro literární i filmovou tvorbu.  Prastará kreatura, pijící krev, se stala úvodním motivem jedné z mnoha povídek srbského spisovatele Milovana Glišiće, který se nechal inspirovat zneklidňujícími pověrami. Neméně zajímavý je i fakt, že povídka „Posle devadeset godina“ (Po devadesáti letech) vyšla téměř o 20 let dříve, než Stokerův Drákula. Tento temný příběh se šťastným koncem byl ztvárněn v sedmdesátých letech minulého století také ve filmové podobě pod názvem Leptirica (1973) a dodnes je považován za jeden z hororových klenotů světové kinematografie.

Nesmrtelná legenda s pevnými kořeny žije v srdcích srbských obyvatel dodnes a ať už je tato pověra více či méně založena na skutečných reáliích, nebo se jedná o pouhou báchorku, při jejímž líčení tuhne krev v žilách i ostříleným pamětníkům, jedno je jisté – máte-li odvážného ducha a rádi poznáváte kraje opředené tajemnem, vydejte se „na vlastní nebezpečí“ na toulky Srbskem po stopách Savy Savanoviće. A nezapomeňte se vybavit pořádnou zásobou česneku!

Ze zahraničních zdrojů zpracovala Bára Vaňková

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995731
DnesDnes681
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1502
Tento měsícTento měsíc15347

Partnerské weby