Lukovou, západočeskou vesničku, kde se zastavil čas, ještě před několika lety téměř nikdo neznal. Stává se však vyhledávaným cílem turistů z tuzemska i zahraničí, dokonce i z takové „exotiky“ jako Brazílie, Japonsko či Island.  Proč? Luková je vesnicí duchů, kteří

pomáhají.

Na úbočí Chlumské hory nedaleko Manětína, uprostřed nekonečných luk obklopených lesy, se nachází vesnička s příznačným jménem Luková. Ves, o níž se první písemné zmínky objevují  roku 1115 v zakládací listině kladrubského kláštera. V 90. letech 19. století zde ve shodě žilo 108 obyvatel německé národnosti, 19  české. Od počátku 20. století místní většina vyvíjela snahy, aby jejich ves byla připojena k Německu. Vrchovatou měrou se přání splnilo v roce 1938, kdy se ves stala součástí Říšské župy Sudety. Po roce 1945 byli původní němečtí obyvatelé odsunuti, dosídlení Čechy se plně nepodařilo (dnes je obec součástí Manětína, má čtyři stálé obyvatele, zbývající osadníci jsou chalupáři).

Zlé znamení

Co láká návštěvníky z různých koutů do tohoto „konce světa“?  Kostel svatého Jiří stojící nad vsí od 14. století. První pohled je žalostný, stavba bez omítky působí bezútěšně, ve vysklených okenních otvorech jsou mříže, z věžních hodin zbyly jen rezavé kotouče. Nejstarší části kostela - presbytář a sakristie - pocházejí ze 14. století.

Kostel sloužil do roku 1968, kdy se uprostřed pohřebního obřadu odlomila velká část stropní omítky a spadla na truchlící. Tato událost byla vykládána i jako zlé znamení. Přesto, že nikdo nebyl vážně zraněn, stavba byla uzavřena a posléze zdevastována. Kdo však dnes vstoupí do kostela nebo alespoň nahlédne oknem, zatají dech. Ve zbídačeném interiéru, kde kromě lavic není žádné vybavení, v tichosti sedí či stojí více než 32 nehybných postav bez tváře. Jsou zahalené do bílých rubášů, pohroužené do modliteb, rozjímání. Kde se tu vzaly a proč tu jsou?

V roce 2012 sem byly umístěny studentem Západočeské univerzity Jakubem Hadravou jako součást jeho bakalářské práce, jež byla odpovědí na výzvu prof. Beránka sochařsky reagovat na opuštěné a rozpadlé kostely Plzeňska.

Mystické noční prohlídky

 „Pochopil jsem, že síla sochy z velké části pramení z místa, kde je umístěna a kde ,ožívá‘.Fakt, že tyto stavby nyní zejí prázdnotou a chátrají, se promítá i do stavu dnešních lidí, kteří rovněž duševně chátrají a následně se rozpadají. Chtěl jsem na tuto problematiku upozornit a přimět náhodného pozorovatele zamyslet se nad tím, na jak významném místě právě stojí,“ uvedl ke své práci Jakub Hadrava.

O tom, že se mladému umělci záměr podařil, svědčí i desítky zápisů v návštěvní knize kostela. Působivá výstava vzbudila pozornost stovek přijíždějících návštěvníků i odborníků.

Kostel  lze navštívit po předchozí dohodě, téměř mystickou atmosféru mívají noční prohlídky, kdy sochy modlících se éterických  postav  ozařuje  pouze  slabá  záře  svící.

Neobvyklá instalace „duchů“ dává  kostelu v Lukové novou šanci. Díky nabyté popularitě se již dočkal alespoň nejnutnějších oprav (více informací najdete na: www.lukova-kostel.cz). 

Text a foto: Jana Vančatová

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995725
DnesDnes675
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1496
Tento měsícTento měsíc15341

Partnerské weby