Za největší hromadnou vražedkyni je považována hraběnka Alžběta Báthory. Odsouzena za smrt nejméně 650 žen a dívek ze svého panství skončila - ač obviněna i za čarodějnictví a upírství - svůj život v domácím vězení ve věži hradu nad Čachticemi. Ažběta, pocházející z jednoho z

nejbohatších a nejmocnějších uherských rodů, se narodila roku 1560 v Nyirbátoru jako Erzsébet Báthory. Její rod pocházel původně ze Sedmihradska, kde její prapředek Vid zabil podle legendy v ečedském močále draka, a proto měla ve svém erbu tři dračí zuby. Jejím strýcem byl polský král a litevský velkokníže Štěpán Báthory.

Coby jednadvacetiletá byla zasnoubena s hrabětem Františkem II.,rovněž z významného rodu Nadasdy. Svatba byla o čtyři roky později. Měli spolu pět dětí, ale dvě z nich záhy zemřely. Už za života svého muže, známého a krutého válečníka proti Turkům, se Alžběta chovala ke svým poddaným tvrdě a krutě, ale její zvrácenost naplno propukla po jeho smrti v roce 1604. Začala se stranit společnosti, na svých hradech a zámcích pořádala doslova krvavé orgie. Své služky Alžběta mučila a trestala často i za zcela banální prohřešky. Ba dokonce si tato jejich provinění sama vymýšlela.

Mrtvoly vyhrabávali psi

 Podle obvinění ze zachovaného soudního líčení je měla pálit hořícími svíčkami nebo rozpáleným značkovacím železem na dobytek, řezat noži nebo naopak polévat na mrazu studenou vodou. Protože její sadomasochismus časem dospěl do takové míry, že už jí nestačila „obyčejná“ děvčata, mučila i urozené dívky a panny, které si pozvala na své sídlo. Některé z nich měly štěstí a přežily, ale jen za cenu strašného zohavení (jejich výpovědi pak byly v procesu s Alžbětou Báthory rozhodující).  Mrtvol bylo tolik, že se musely pochovávat různě nejen po hřbitovech, ale i na polích, v lesích nebo pod opuštěnými domy a seníky. Některé byly zahrabány tak nedbale, že rozkládající se těla vyhrabali psi a roznášeli je po okolních vesnicích.

Uvádí se, že se krví zavražděných dívek pak potírala nebo se v ní koupala (vzhledem k tomu, jak krev rychle tuhne, je ale toto obvinění nejspíš vymyšlené), aby si navždy uchovala svou výjimečnou krásu. Podle jednoho z obvinění krev svých obětí pila, čímž se mimo jiné „zasloužila“ o vznik značného počtu upírských mýtů a sexuálně sadistických legend v části západního Slovenska, které se zde drží dodnes. Existuje i obvinění z kanibalismu.

Ať tak či tak, Alžběta Báthory s pomocí své dvorní čarodějky Darvulie prokazatelně provozovala černou magii a spolu mimo jiné experimentovaly s jedovatými rostlinami. Právě tato kombinace černé magie, travičství a sexuálního sadismu spojuje krvavou maďarskou hraběnku s asi nejznámějším středověkým sadistickým monstrem, baronem Gillesem de Rais (přezdívaným Modrovous).

Tvrdé tresty pro sluhy

Soud s „krvavou Alžbětou“ trval jen krátce. V prosinci roku 1610 byla přistižena při vraždě dvou německých služebnic, kterou „oslavovala“ svatbu své dcery Anny, a to s uherským palatinem Jurajem Turzó. Už 7. ledna 1611 byly vyneseny rozsudky. Hraběnčin pomocník Jánoš Ujvári alias Ficzko byl díky svému mládí rychle popraven mečem a jeho tělo bylo spáleno. Takové štěstí neměla Helena Jó, která byla zaživa upálena v Bytči. Léčitelka a čarodějnice Darvulie shořela na hranici o dva týdny později po výsleších na mučidlech. Služebná Katarína Benecká byla pro nedostatek důkazů propuštěna.

Samotná Alžběta byla odsouzena k doživotnímu vězení na svém sídelním hradě v Čachticích.  Zde také hraběnka zemřela (snad na plicní onemocnění) 21. srpna 1614. Uvádí se, že jí život zachránil nejen její původ a bohatství, ale také příbuznost k polskému králi. Pohřbena je přímo v Čachticích.

Na to, že se skutečný počet jejích obětí nepodařilo nikdy přesně spočítat (některé zdroje uvádějí až 2 000 žen), z toho hraběnka vyvázla ještě docela lehce. I přesto, že měla na svědomí mnohem více životů, než už zmíněný proslulý francouzský pedofilní vrah, maršál z časů Johanky z Arku Gilles de Rais. Navíc Alžběta svých činů na rozdíl od hrdiny stoleté vojny mezi Francií a Británií ani jednou nezalitovala.

Osudy a skutky Alžběty Báthory byly dosud nejméně třiadvacetkrát zfilmovány, vesměs formou hororů.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995440
DnesDnes390
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1211
Tento měsícTento měsíc15056

Partnerské weby