Neuvěřitelně zachovalý kamenný most v temném údolí říčky Výrovka patří mezi poměrně neznámé památky Kolínska. Místo je nesmírně zajímavé pro záhadology a sběrače legend, protože se v okolí vypráví pověst o zjevení zvaném fext. Fext - nebo také fex, fest, kuglfest či

zmrzlík - je totiž původně zjevení typické ne pro rovinatý střední tok Labe, ale spíše pro vyšší polohy východních Čech nebo západní Moravy. Podle etymologického slovníku slovo fest vzniklo zkrácením německého slova kugelfest (nezranitelný kulkou) a tuto variantu podporuje i expert na podobné úkazy Martin Stejskal. Podle něj je fextem člověk, kterého nelze zastřelit obyčejnou kulkou, ale pouze skleněnou nebo dřevěným kolíčkem (kterým se přivazovaly stromky). V tomto směru se fext podobá upírovi a stejně tak se jeho tělo po smrti nerozloží.

Podle starých lékařských knih, pokud se narodilo dítě netradičně v plodovém obalu, měl být z něj opatrně sňat, usušen a v dospělosti nošen pod levou paží. To by mělo způsobit proměnu obyčejného člověka v prakticky nesmrtelného fexta.  

A právě jeden takový přízrak se měl po třicetileté válce - od které se začínají v Čechách objevovat první zprávy o fextech - vyskytovat i kolem blízkého vodního mlýna na říčce Výrovka.  O jeho konci ale legendy mlčí, a tak nelze dnes už zjistit, zda se jednalo o přízrak, loupežníka či dlouho se skrývajícího dezertéra jedné z mnoha armád, které tehdy zničujícím způsobem prošly Čechami.

Most nedotčený staletími

Samotný most stojí ve Vlčím dole už od 17. století.  Od té doby se prakticky nezměnil, protože stará knížecí a později královská cesta mezi staroslovanskou Kouřimí a Zásmuky, která po něm vede, ztratila smysl už v 18. století. Také blízký mlýn zanikl v 50. letech minulého století, a tak cestu až do 20. století využívaly jen děti, které ponurým Vlčím údolím chodily každý den do školy. Dodnes se tak most postavený bytelně z lomového kamene (na pěti pilířích se čtyřmi oblouky) dochoval prakticky nedotčený staletími. Jen barokní socha sv. Jana Nepomuckého z něj byla údajně svržena ve 20. letech minulého století.

První zmínka o vsi Zásmuky, odkud až k mostu vede nenápadná žlutá značka, se váže k roku 1285, kdy byl jejím majitelem jakýsi Sulislav ze Zásmuk, uváděný jako kuchmistr u dvora Guty, první ženy krále Václava II. V té době se ovšem jednalo jen o malou osadu kolem potoka Špandava, rozprostírající se v místech dnes nazývaných Vyšehrad. Osada vznikla na vedlejší obchodní stezce vedoucí od brodu přes řeku Labe v Poděbradech k brodu přes řeku Sázavu v Ratajích.

Jméno Zásmuky (někde se uvádí v jednotném čísle jen jako Zásmuk) je původní keltské nebo germánské osobní či rodové jméno.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991272
DnesDnes638
VčeraVčera824
Tento týdenTento týden2292
Tento měsícTento měsíc10888

Partnerské weby