V roce 1527 se stal Ferdinand Habsburský majitelem celé oblasti Zadunají (Transdanubie)a jednomu ze svých straníků Valentýnu Turkovi (Bálint Török) daroval hrad Csesznek. Panství bylo zachováno i když Szapolyai vypověděl věrnost panovníkovi a postavil se na

stranu krále Jana. V roce 1542, když Valentýn Turek byl již ve vězení v Istanbulském Sedmivěží, se stal Csesznek královskou pevností.
Ferdinand daroval hrad hlavnímu kapitánovi Štěpánovi Csabymu z Egeru, ale ten se, bohužel, nemohl dlouho radovat z tohoto daru, protože v následujícím roce zemřel. Panství s veškerými statky zůstalo však v rukoupříbuzných.Csabyho zeť Šebestián Szelestey a Lőrinc Watay si hrad rozdělili. V  té době byla pevnost stále více ohrožována Turky. Aby se ochránil před hrozícím nebezpečím, snažil se Szelestey dostat pryč, aby obrana hradu zůstala na Watayovi. 
V roce 1561 chtěli Turci hrad dobýt rychlým útokem, kapitán Lőrinc Watay a jeho muži se ale ubránili. Roku 1560 nastoupil místo Wataye do funkce kapitána Cseszneku někdo jiný. Když se v roce 1565 tehdejší kapitán Cseszneku a jeho vojáci dostali do tureckého zajetí, Lőrinc Watay získal své místo zpátky. Poté byl téměř deset let hradním kapitánem, než jeho život ukončilo nečekané neštěstí.

Kurucové hrad neubránili

Na přelomu roku 1635 - 1636 získal od dědiců Csaby a Wataye hrad do vlastnictví Daniel Esterhazy a udělal z něj centrum hospodářského panství rodiny v Bakonyi. I po vyhnání Turků z krajiny zůstal hrad neporušený a plně funkční. V průběhu národně osvobozeneckého boje Rákócziho v roce 1705 hrad obsadili kurucové (protihabsburští povstalci v Uhersku) a drželi jej až do roku 1709. Hrad Csesnek měl tehdy za úkol uzavřít silnici mezi městem Győr a Székesfehérvár, sloužit pro zásobování potravin a válečného materiálu. Kromě toho bylo v jeho zdech hlídáno několik císařských válečných zajatců.

Na jaře 1708 byly opraveny zdi, přestavěny cisterny, pevnost byla vybavena novými děly. Ale jen padesát vojáků pěchoty stálo na stráži. Všechna opatření nebyla marná, neboť již v září 1708 císařské vojsko oblehlo hrad Csesznek. Kurucové se však přesily nezalekli a tvrdošíjně se bránili. Nová německá invaze v roce 1709 však vytlačila kuruce z Transdanubie. Opuštěná malá pevnost Csesznek neměla šanci trvale vzdorovat, a tak se dostala do císařských rukou. To byl konec vojensko-strategické role hradu Csesznek.

Hradní vězení

Hrad Csesznek přežil boje kuruců bez větších poškození. Pevnost pro Františka (Ference) Esterházyho i bezvojenského významu neztratila svou hodnotu, a proto ji nechal přestavět kolem roku 1740. U dolní brány nechal vybudovat barokní věžní hodiny, dostavěl vnitřní nádvoří hradu tak, že sjednotil palác do jedné stavby. Na samostatně stojící věži přistavěl druhé patro a mostem ji spojil s hlavní budovou. 

Jedna z rodových větví z Cseszneku obývala hrad až dokonce 18. století, který stále méně odpovídal potřebám na reprezentaci šlechtické rodiny. Není tedy divu, že když byl v posledních desetiletích 18. století vystavěn nový zámek Rede, začal hrad Csesznek sloužit pouze hospodářským účelům. Sloužil také jako vězení.
Posledními ranami byly zemětřesení v roce 1810 a pak rozsáhlý požár, který nahradě vypukl v roce 1820. V roce 1828 byl tento maďarský hrad zmíněn v listinách již jako opuštěnázřícenina.
Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995440
DnesDnes390
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1211
Tento měsícTento měsíc15056

Partnerské weby