Každý italský region a provincie jsou světem samy o sobě. O Bologni to platí dvojnásob, těžko najdete v Evropě podobné město s tak výraznou identitou, jakou má tato starobylá metropole severoitalského regionu Emilia-Romagna. Ve světě je

Bologna známá jako sídlo nejstarší univerzity, v Evropě jako město věží a kulinářských specialit a v Itálii se jí říká „červená“. Jednak kvůli červenooranžovým cihlám, ze kterých bylo město vybudováno, ale také kvůli levicovému zaměření městské samosprávy.

Město v Pádské nížině na úpatí Apenin

Díky strategické poloze šlo o významnou dopravní křižovatku. Původní etruská osada založená v 7. století před Kristem se nazývala Felsina. O dvě století později se tu usadil keltský kmen Bójů. Osada se tak rozšířila a opevnila, získala název Bonona. Po dalších třech staletích napochodovaly do Pádské nížiny římské legie, Bonona se stala jejich strategickou základnou. Římané tu vybudovali castrum (vojenskou posádku) a název rozrůstajícího se města byl zlatinizován na Bononia. Středověk se pod Alpami ohlásil bouřlivě. Bononii nejprve dobyli Ostrogóti a v období 8. století ji svými šarvátkami zpustošili Langobardé a Frankové. Teprve 11. století se pro město neslo ve znamení klidu, rozkvětu a prosperity. V roce 1088 tu vznikla první univerzita v Evropě a město se stalo centrem vědy a vzdělání.

Statut univerzitního města s nejstarší univerzitou na světě je nejsilnějším znakem identity Bologni dodnes. Na Alma Mater Studiorum Università di Bologna (starší název Universitas Bononiensis) se nejprve přednášelo kanonické právo, jednalo se tedy původně o sakrální vzdělávací instituci. Brzy se však výuka rozšířila o světské právo a Bologna se stala centrem intelektuálního života střední Evropy. Studovali tu mezi jinými i Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Rotterdamský, Thomas Becket, Mikuláš Koperník a další. Dodnes si boloňská univerzita udržuje renomé a na 23 fakultách tu studuje na 100 tisíc studentů.

Díky podloubím nepotřebujete deštník

Historické centrum města je památkovou rezervací a muzeem pod širým nebem, které patří k největším v Evropě. A to i přesto, že za II. světové války spoustu památek zničilo bombardování. Pro Bolognu jsou typická četná podloubí. Jejich celková délka činí 38 km, což prakticky znamená, že když prší, nepotřebujete deštník. Při budování podloubí musel být dodržován tzv. zákon o rozměrech s klauzulí, že výška podloubí musí být taková, aby pod ním mohl projet člověk na koni. Další klauzulí byly ošetřeny balkony domů, které měly jistit právě podloubí. K typickým znakům města patří vysoké kamenné věže. Začaly se stavět ve 12. století v období gotiky. Zpočátku měly obranný účel, brzy se z nich však stala móda. Domy s věží odrážely sociální postavení majitelů či rodu. Původně jich v Bologni bylo sto, dodnes se však dochovalo jen dvacet. Dvě z nich jsou symbolem města - Asinelli (97 m) a druhá šikmá věž Garsienda (48 m). Říká se jim Boloňská dvojčata.

Boloňská bazilika a další skvosty

Centrálnímu náměstí Piazza Maggiore dominuje impozantní gotická bazilika zasvěcená svatému Petroniovi. Je to pátý největší chrám na světě a to ještě není dokončena! Bohužel, už ani nebude. Původně měla být větší než svatopetrský chrám v Římě, ale do velkolepého plánu žárlivě zasáhl papež Pius VI., který zakázal stavbu dokončit. Chybí jí příčné chrámové lodi a část fasády, i tak je ale překrásná, fascinující a jedinečná. Je obložená barevným mramorem a plná uměleckých děl. Příběh baziliky a papeže úzce souvisí s univerzitou. Tu totiž nechal postavit právě papež Pius VI. Z jeho strany šlo o strategický manévr, potřeboval argument k přerušení stavby baziliky. Intrika mu vyšla znamenitě, i když v konečném důsledku jinak, než očekával. Mezi symboly města patří též Neptunova fontána od vlámského sochaře Jeana Boulogne de Douai. Bologna si na Neptunovi zakládá a starověký vládce moří tu získal snad větší význam než patron města Petronius. Nejzajímavější je spojení pohanského boha vod se čtyřmi křesťanskými andílky po stranách. Mají symbolizovat čtyři světové řeky čtyř světadílů - Nil, Gangu, Dunaj a Amazonku. Papež údajně řekl, že jako je Neptun vládcem všech vod, tak papež stojí nad všemi věřícími na světě. Těžko říci, jak to myslel a zda to vůbec vyslovil, nicméně fontána byla zhotovena na jeho žádost a budí úžas mnoho staletí. Za zmínku stojí fakt, že v období prudérního baroka byl na intimní partie krále moří dodatečně „připlácnut“ biblický fíkový list, výjev byl ještě kurióznější. Ovšem Neptunovi byla později jeho důstojnost a přirozenost navrácena.

Známí vynálezci

Do evropské historie se v období vědecko-technické revoluce zapsali dva zdejší rodáci - Gulielmo Marconi, který vynalezl bezdrátový telegraf, a Luigi Galvani, jenž při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu.

Bolognský atentát

Černým dnem současné historie města se stal roku 1980 bombový útok na hlavním nádraží. Před půl jedenáctou dopoledne tam explodovala nálož schovaná v kufru. Nádraží bylo plné lidí, výbuch zasáhl i vlak na prvním nástupišti. Zemřelo 85 osob a přes 200 jich bylo zraněno. Dopadení členové neofašistické skupiny Muclei Armati Rivoluzionari, kteří byli za masakr odpovědní, dostali u soudu doživotí.

Špagetový mýtus

V rámci kulinářských specialit jste jistě slyšeli o tzv. boloňských špagetách. Bohužel, jde o pouhý mýtus. V Itálii má každý druh těstovin svůj specifický způsob úpravy a přípravy. Masové ragú známé jako boloňská omáčka se zásadně nemíchá se špagetami, ale pouze se širokými nudlemi zvanými tagliatelle.Špagety se tu připravují na tři způsoby - s česnekem, olivovým olejem a ostrými papričkami peperoncini, s mořskými mušlemi a plody nebo tzv. špagety carbonara, což je omáčka z vajec, smetany, sýra a s kousky uškvařené slaniny. Jinak je boloňská gastronomie neuvěřitelně bohatá, konzumuje se zde hodně masa a sýrů, z nichž vznikla řada vyhlášených receptů. Dominují uzeniny z vepřového - prosciutto a slavná Mortadella, z těstovin tortellini a lasagne. V každém baru, kiosku či osterii můžete ochutnat několik druhů skvělých salátů a zvlášť vynikající je boloňská piadinna - tenký plochý chléb naplněný směsí sýra s uzeninami a zeleninou.

Text a foto: Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2099446
DnesDnes578
VčeraVčera552
Tento týdenTento týden6428
Tento měsícTento měsíc21232

Partnerské weby