Hana Zemanová (narozena roku 1975) během studia na Univerzitě Karlově absolvovala dva dlouhodobé studijní pobyty ve Francii, kde se mimo jiné zabývala ekologickou výchovou.

Dnes je matkou dvou dcer Natálky a Elišky a už více než deset let žije

na venkově nedaleko Sedlčan. Je autorkou knih o biopotravinách, vloni v září vyšla její třetí kniha, která se jmenuje Nová biokuchařka Hanky Zemanové.

Co vás vedlo k napsání biokuchařky?

Když jsem psala před deseti lety svou první biokuchařku, informací o kvalitě potravin byl nedostatek a málokdo se orientoval v rozdílu mezi biopotravinami a běžnými potravinami. Hlavně jsem tehdy chtěla dát lidem inspiraci k tomu, jak vařit jednoduše, zdravě a zároveň velmi chutně.

Nová biokuchařka přináší jednoduché rady, jak jíst a žít zdravěji, ale nepodléhat různým extrémním módním trendům, komplikovaným stravovacím systémům a nejrůznějším dietám. Přináší přes 80 krásných a jednoduchých receptů z nejrůznějších opomíjených surovin, jako je špalda, pohanka, cizrna, ale třeba i mouka z hrachu či čočky, která je dnes už dobře dostupná.

Zdravé vaření je podle vás jednoduché a přirozené, ale nebojíte se, že potraviny, jako například cizrna, červená čočka, loupané mungo, jáhly, čirok nebo špalda, které se objevují ve vaší biokuchařce, někoho odradí?

To je samozřejmě možné, ale kniha je určena zejména těm lidem, kteří chtějí plnohodnotnou výživu a chtějí se naučit vařit zdravá a dobrá jídla. A vzhledem k tomu, že o první biokuchařku byl velký zájem, mám pocit, že lidé se o opomíjené a zdravé suroviny zajímají stále více.

Jak by mělvypadat vyvážený jídelníček, aby člověk tělu dodal vše potřebné? 

Síla našeho trávení je stejně důležitá jako to, co jíme. Nejjednodušeji bych tedy svá doporučení mohla shrnout větou - jezme jednoduchá jídla, která se skládají ze základních a přírodních potravin převážně rostlinného původu. Je důležité jíst dostatek sezónní zeleniny a ovoce, luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka, mléčné výrobky a maso dle osobních preferencí, ale vždy v té nejlepší kvalitě z ekofarem.

Co přesně mám na mysli základními a přírodními a jednoduchými potravinami vysvětluji v nové biokuchařce. Jde o to, abychom se naučili jíst zdravě po celý život. Když jíme podle nějaké komplikované diety, jen nám to zatěžuje mysl, stále to řešíme a jídlo si neužijeme. Jídlo nás má vyživovat a je dobré si ho užívat v kruhu blízkých a nestresovat se tím, kolik toho pak budu muset vypotit ve fitness centru…

Který recept je vaší srdeční záležitostí? A jaké jídlo vaříte nejčastěji?

Moc ráda vařím luštěniny, přijdou mi cenově dostupné i v biokvalitě, jsou velmi výživné a zdravé. Máme moc rádi cizrnu na paprice, polévku z červených fazolí, kterou vařím téměř každý týden, máme rádi i čočku nebo hrachovku. Stejně tak připravuji často různá zeleninová jídla a polévky. Miluji chvíle, když mohu chodit do zahrady a sbírat sezónní plody a byliny a i divokou zeleninu, což jsou různé „plevele“, které přidávám do salátů a polévek. Stejně tak mám ráda od jara do podzimu zdobení jídla jedlými květy.

Říká se, že klasická česká kuchyně je hutná a těžká… Máte ve své kuchařce i nějaké klasické české zdravé recepty?

Spíše než klasická česká kuchyně mě jako inspirace zajímá středoevropská kuchyně, která se ale vařila v dávnější historii. Baví mě sledovat, jak silně bylo jídlo propojeno s cyklem roku a s tím spojenými rituály. A když si čtu v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, všímám si například toho, že jarní polévka se vařila z několika druhů jedlých plevelů. To považuji za „superfoods“. Stejně jako křen a kysané zelí, které také patří k naší tradici.

Ve starých kuchařkách si všímám zeleninových receptů, například špenát se vaříval z lebedy, šťovíku nebo merlíků. Kuchařky dříve využívaly třeba i listy z řepy, které se dusily nebo nakládaly. Ve svých knihách nabízím inspiraci, jak používat při vaření opomíjené suroviny - jáhly, pohanku, cizrnu, čočku, konopné semínko, vločky, jak zahušťovat zdravěji bez bílé mouky, jak méně a zdravěji sladit a jak celkově zjednodušit stravu.

Na zahrádkách hospodyněk se dneska už běžně objevují bylinky, které se staly při přípravě jídel nepostradatelnými. Jaké nejčastěji používáte a neměly by chybět v kuchyni?

Záleží na tom, zda máte zahradu nebo jen balkon či okenní parapet. Dnes se ale dají už sehnat i kvalitní byliny vypěstované bez chemických pesticidů. Pěstovat si je vlastníma rukama je ale ideální, nemusí jich být moc. My třeba máme vlastní rozmarýn, česnek, majoránku, šalvěj, bazalku, spoustu pažitky, petrželky a kopru. Tymián sbírám na louce, jako koření i léčivo používám jedlou bylinu lichořeřišnici. Dávám ji po celou sezónu skoro denně na nějaké jídlo, protože je krásná a pikantní. Na jaře moc doporučuji křen, pak medvědí česnek a skvělý plevel ptačinec žabinec, který chutná jako mladý hrášek a mají ho rády i děti…

Ludmila Veselá

Foto: Alena Hrbková

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2101283
DnesDnes525
VčeraVčera992
Tento týdenTento týden1517
Tento měsícTento měsíc23069

Partnerské weby