Mezi stovkami kamenných křížů, na které v České republice můžeme narazit, jsou kameny s omšelými reliéfy latinského, řeckého, templářského, golgotského, klínového, kotvicového, maltézského nebo jetelového kříže, vzácněji je

možno objevit také vyrytý svatoantonínský, berličkový a dokonce keltský kříž. Zcela specifickou výjimkou je monolit členitého tvaru ve Stebně, který odpovídá třem složeným kruhům s reliéfy křížů. Na každé kruhové části jeden, další nalezneme na odvrácené straně. Je velmi neobvyklý svým bohatým členěním a původním motivem je snad až pohanský (keltský, slovanský). Podobné motivy totiž stojí až v Provence v jižní Francii.

Většina kamenů je pár desítek centimetrů vysoká, ale objevit můžeme i smírčí kříže s výškou přes 150 centimetrů. Výjimečně lze nalézt ale i větší kamenné obry, třeba ten jižně od Hvozdu na Plzeňsku má přes dva metry a na svém těle symboly kříže a dvou dopadajících seker.

Příběh zabitého ovčáka

Zajímavým doplňkem kamenů jsou tu a tam dodnes patrné nápisy ve staročeštině, latině nebo němčině, které poodhalují nebo vysvětlují tajemství toho, co se tady stalo. Tyto symboly na kamenech doplňují letopočty tragédií a vytesané znaky smrtících zbraní. Kromě těch standardních lze mezi nimi nalézt mnohdy nástroje značně netypické - srpy, nůžky apod. Například k latinskému kříži v Polné u Chebu se vypráví příběh o zabití ovčáka místním sedlákem, a proto se petrogryf na kříži vykládá někdy jako motyka a jindy jako sekera. Oba předměty mohou být právě onou vražednou zbraní. Kříž, vysoký 140 centimetrů, najdeme západně od Polné na kraji lesa u cesty vedoucí ke státní hranici.

Ve většině případů se už ale nikdo nedozví, co se na místě, kde dnes stojí smírčí kámen, vlastně stalo a zda byl vrah dopaden a odsouzen. Jen u několika málo památek nám staré pověsti nebo skoupé záznamy v kronikách a starých archivech smolných knih dávají možnost poodhalit tajemství prastaré tragédie.

Pokání a uznání viny

Třeba nápis na dobře schovaném smírčím kameni v rokli Ostrožského potoka u Lipné na Chebsku připomíná, že zde vlastní otec zavraždil syna Jošta a za to byl dne 7. 3. L. P. 1676 popraven mečem. To ale ve své době zdaleka nebylo pravidlem.

Při dalším historicky doloženém mordu nedaleko odtud u Hůrky třeba k naplnění příznačného „oko za oko“ nedošlo. Na tomto místě jeden z nejstarších smírčích křížů jako důkaz pokání připomíná trest, který byl uložen vrahovi po dopadení a odsouzení. Podle této smírčí smlouvy ze dne 4. 5. 1495: „Jiří Zedwitz z Libé zabil Hanse Roglera z Hazlova a smírem mu bylo uloženo zaplatit 30 guldenů a postavit kamenný kříž.“Spravedlnost světská a boží prostě k sobě někdy nepasovaly. Pokud totiž nedošlo k zabití nějaké významné osobnosti, bylo možno se v duchu tehdejších právních norem z trestu „vykoupit“ z výkonu fyzické msty a odložit ji na neurčito výměnou za odškodnění příbuzných oběti a další pokání.

V moravských právních knihách (Tovačovské a Drnovské) je uveden přesný postup tohoto pokání a uznání viny - pachatel si při něm měl bos, toliko v košili a nesoucí meč, lehnout s rozepjatýma rukama (aby jeho tělo tvořilo kříž) tváří dolů na hrob své oběti a třikrát poprosit, aby byl ponechán při životě. Jiným projevem kajícnosti bylo postavení kamenného kříže.

(bla)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2311546
DnesDnes351
VčeraVčera801
Tento týdenTento týden2021
Tento měsícTento měsíc18472

Partnerské weby