Hera byla bruselský grifonek, se kterým Marie s Tomem vyrůstali. Když se rodina stěhovala na jih Evropy, stěhovala se samozřejmě i Hera. Děti žertem říkávaly, že musely z Čech přivézt ukázat místním pořádného

hlídače.

Hera odešla navěky s prvním dnem roku 2007. Obě děti se s tím vyrovnávaly velmi špatně.

„Její duše bude vždycky s námi,“ uklidňovala je matka.

Zdejší krátká zima brzy přešla do jara a léta. Marie s Tomem alespoň brali na procházky psa sousedů, kteří bydleli o patro výš. Po Heře se jim pořád stýskalo, ale věřili, že ona je stále vidí.

Během jedné z prvních červencových nocí vzbudilo děti zoufalé psí kňučení. Stejně se projevovala Hera, když měla z něčeho strach. Marie s Tomem vyskočili z postelí a běželi za matkou. Soukala se do županu a rozespale jim přitom vysvětlovala, že nic neslyšela a možná jen kňučí pes sousedů. Rozsvítila v obývacím pokoji a zarazila se. Uvědomila si, že sousedé odjeli i se psem na prázdniny a široko daleko žádný jiný pes není. Děti svorně trvaly na tom, co slyšely. Snažila se je uklidnit a za moment jí přišel na pomoc i otec. Zároveň s jeho příchodem se dům lehce otřásl a skleněné věci v obýváku se jemně rozdrnčely…

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1659275
DnesDnes740
VčeraVčera1182
Tento týdenTento týden5426
Tento měsícTento měsíc29609

Partnerské weby