Na vysokou listnatou rostlinu s drobnými žlutými květy, která na první pohled připomíná hybrida pampelišky a bodláku, můžete běžně narazit v zahradách Severní Ameriky a Velké Británie. Jde o dvouletou léčivku z čeledi hvězdicovitých - lociku jedovatou (Lactuca Virosa), anglicky

Wild lettuce (Divoký salát), kterou lze použít jako alternativu morfinu. Však se jí také svého času říkávalo opium chudých a používala se k tlumení akutních i chronických bolestí všeho druhu. Ve středověku se locika často používala při astmatu, neuralgii, poruchách spánku, dně, ale také jako prostředek na léčbu kašle a hypnotikum, afrodiziakum či narkotikum. Známý katalánský surrealistický architekt Antonio Gaudií prý díky ní získával inspiraci. Ačkoli je známá po staletí, neboť bývala tradiční drogou severoamerických indiánů, větší popularitu si vydobyla až v 70. letech dvacátého století. Její účinky souvisejí s bílou latexovou látkou obsaženou ve stoncích a listech nazývanou locikovina. Ta se z rostliny získávala tak, že se její horní část usekla a vytékající bílá míza se zachytávala do nádob a sušila na slunci. Po usušení se droga v této formě kouřila, případně se s zní vyráběly další preparáty. Lidé využívali ke kouření také usušené kořeny a listy lociky, případně její nať nakládali na několik hodin do vody. Vodu následně vyvařili a zbylou černou klovatinu konzumovali ve formě malých kuliček.

Locika byla před časem podrobena vědeckému zkoumání. Odborníky zajímal obsah flavonoidů, které mají antioxidační účinky, a pak především aktivní látky, k nimž patří lactupicrin, lactucin a lactucopicrin. Výsledky experimentů s výtažky lociky na laboratorních myších prokázaly účinky podobné těm, jaké má ibuprofen. Látky obsažené v locice působí na centrální nervový systém, a tak ulevují od bolesti.

(nam)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1919939
DnesDnes259
VčeraVčera807
Tento týdenTento týden259
Tento měsícTento měsíc16279

Partnerské weby