Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 
1620295
DnesDnes699
VčeraVčera1391
Tento týdenTento týden2089
Tento měsícTento měsíc30891

Home

Jak zemřel Johánek z Pomuku?

Svatý Jan Nepomucký je zcela jistě naším nejpopulárnějším barokním světcem. Jeho sochy zdobí mnohou českou náves či náměstí, spatříme je na mostech. A přesto se světec dočkal zpochybňování. Dokonce je možné, že postava královnina zpovědníka Jana Nepomuckého, údajně

umučeného kvůli zpovědnímu tajemství, vznikla vlastně omylem.

To však nic nemění na tom, že duchovní Johánek z Pomuku, nikoli tedy Jan Nepomucký, skutečně existoval a byl opravdu z příkazu samotného panovníka umučen. Nikdy však nebyl zpovědníkem královny Johany Bavorské, první manželky českého krále Václava IV., a tudíž nemohlo být důvodem jeho smrti neprozrazené zpovědní tajemství.

Jak to tedy vlastně doopravdy bylo? Počátkem roku 1393 vyvrcholil vážný spor mezi českým králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Když arcibiskup nechal proti vůli krále zvolit novým opatem kladrubského kláštera jistého mnicha Olena, propukla rozsáhlá aféra.

Václav IV. se rozčílil do nepříčetnosti a vzkázal Jenštejnovi, který se z opatrnosti uchýlil do Roudnice: „Ty, arcibiskupe, vrať mi roudnický hrad i jiné mé hrady a kliď se z mé české země. Jestliže se o cokoli pokusíš proti mně nebo mým lidem, hodlám tě utopit a rozepře odstranit. Přijeď do Prahy!“

Nakonec se dal arcibiskup přemluvit k setkání s králem, na kterém měli spolu vyřešit vzájemné rozpory. Schůzka se uskutečnila 20. března 1393 v klášteře johanitů na Malé Straně. Třebaže bylo časně ráno, Václav IV. už byl zřejmě opilý a po hádce poručil svým strážím, aby se chopili arcibiskupa a jeho úředníků Johánka z Pomuku, Mikuláše Puchníka a míšeňského probošta Václava Knoblocha. Svoje povely doprovázel výkřiky: „Tebe a tebe dám utopit!“

Mučení se král osobně zúčastnil

Janovi z Jenštejna se naštěstí podařilo včas uprchnout. Horší to už bylo s jeho úředníky Johánkem z Pomuku a Mikulášem Puchníkem. Oba byli nejdříve „štosováni“, tedy vytahování za ruce ke stropu, poté páleni pochodněmi na bocích a Johánkovi navíc drtili prsty na rukou a nohou palečnicemi. Václav IV. se na jejich mučení sám podílel. Choval se přitom jako zběsilý, až se celý vyčerpal, vystřízlivěl a zřejmě si uvědomil dosah svého činu. Teprve pak nařídil mučené a vyslýchané propustit.

Pro generálního vikáře Johánka z Pomuku však bylo pozdě, protože následkům prodělaných útrap podlehl. Král proto přikázal nebožtíkovo tělo svázat do kozelce a večer pak pod rouškou tmy hodit z Kamenného (nyní Karlova) mostu do Vltavy. Netušil, že svým činem dal podnět ke vzniku pozdější legendy.

Zázračný Johánkův hrob

Zatímco Jan z Jenštejna uprchl z Prahy do Říma, kde v červnu 1400 zemřel, Johánek z Pomuku zahájil svou cestu na nebesa. Tělo generálního vikáře bylo nalezeno asi měsíc po jeho kruté smrti a pochováno v kostele sv. Kříže někdejšího kláštera cyriaků na staroměstském břehu Vltavy. Ještě před koncem 14. století byl však Johánkův hrob přenesen do katedrály sv. Víta na Pražském hradě, kde se stal předmětem zvýšeného zájmu věřících. Tradovalo se, že kdyby na něj někdo byť jen nevědomky vstoupil, něco zlého by se mu přihodilo. Jiní zbožní poutníci k němu naopak přicházeli, aby se ho dotkli rukou a doufali, že jim to přinese zázračné uzdravení. Brzy byl u Johánkova hrobu v katedrále takový nával, že ho v roce 1450 musela dát svatovítská kapitula ohradit bytelnou mříží.

Omyl kronikáře Václava Hájka

Mezitím se pověst o Johánkových zázracích dostala za hranice Čech. A protože konflikt krále Václava s arcibiskupem Janem z Jenštejna byl dávno zapomenut, objevil se nový zástupný důvod toho, proč musel Johánek z Pomuku zemřít. Zhruba ve stejné době, kdy byl jeho hrob ohrazen zmíněnou mříží, přišel rakouský kronikář Tomáš  Ebendorfer z Haselbachu se zajímavou historkou. Johánek prý byl zpovědníkem české královny a odmítl králi prozradit, co mu svěřila ve zpovědnici. Rozzuřený Václav IV., o němž se tradovaly tuze nepěkné věci, ho proto nechal utopit. 

O vznik legendy se však valnou měrou přičinil až katolický kněz a kronikář Václav Hájek z Libočan, autor rozsáhlé Kroniky české, poprvé vydané tiskem roku 1541. Shromáždil v ní kde co, nejen skutečné události, ale i pověsti a drby a s nimi i smyšlené vyprávění Tomáše Ebendorfera. Díky tomu měl po ruce i dva příběhy utopených Janů. Toho prvního, vymyšleného, umístil do roku 1383, kdežto toho druhého, skutečného, správně do roku 1393. Ale zatímco skutečný příběh generálního vikáře Johánka odbyl jinak upovídaný Hájek více méně stručnou informací, osud vymyšleného královnina zpovědníka se v jeho kronice náležitě rozvinul. Navíc mu také přisoudil Johánkův hrob ve svatovítské katedrále. Co víc, hrob opředený pověstmi o údajných zázracích.

Jan Bauer

(Dokončení v příštím čísle)

Planety radí i varují

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

Počasí Ústí nad Labem - Slunečno.cz

Partnerské weby

 

Tajemno, záhadná místa, podivné jevy a fenomény: Vzkaz z onoho světa, vozka zakletý Pradědem, světci se zvláštními schopnostmi. První programátorka na světě, jak se čarovalo s růžemi? Co možná nevíte o vodě, podle čeho lze měřit úspěch? Misijní cesta s objevem, hesenský hradozámek...

Klíč ke šťastné budoucnosti: Aktuální předpovědi, evropský horoskop na listopad.

Meditace: Proti zánětu průdušek, proběhne dne 23. října v čase od 20.00 do 20.10 hodin.

Představujeme: Výživovou poradkyni a terapeutku Jaroslavu Vondrákovou.

Zdraví: Dětská obezita, prevence křečových žil, aromaterapeutická lékárnička, léčitelka máta, potravinové alergie, nejstarší známý lék, jóga prstů, syndrom chronické únavy...

Vztahy: Když je vztah minulost.

Tipy pro krásu, do domácnosti či na zahradu: Otestujte svou pleť, užitečné babské rady. Jak vyhnat pavouky nebo jak ochránit chalupu? Kachlová kamna vůbec nejsou minulostí...

Zajímavosti: Novinky ze světa vědy, co je to Manhattanhenge? Batoh proti krádežím, místo pro konec života, unikátní přechody pro chodce...

Zábavný test, vaše příběhy, soutěže, křížovky, pranostiky…

Ochutnávka z dalšího čísla právě ZDE