Tajuplná tajná sklepení a spleť chodeb, kam se běžný člověk sotva dostal, pověstmi opředené křivule, alambity, fióly. Šerosvit romantiky, texty zašifrované do nesrozumitelných tajných znaků, záhadný bílý a purpurový prášek... Tak vypadal dávný

svět podivínských středověkých alchymistů v bizarních rouchách, tápajících v neznámu na křivolaké cestě za poznáním obměny. Transmutace jednoho prvku v jiný zůstává z dávných věků nadále zahalena spíše fantazií tehdejších i pozdějších literárních autorů. Pokud se vůbec dochovaly nějaké záhadné receptury, zůstaly jaksi nezaručené a náležitě zašifrované. Přesto však je věrohodně známo, že základ určitých laboratorních pokusů obsahuje tzv. "Smaragdová deska" Herma Trismegista, což bylo evangelium starých alchymistů.

Existence červeného prachu

Všelijakých záznamů o existenci zázračného červeného prachu je mnoho. Ke smyslu veškerého úsilí pravých alchymistů nepatřilo, aby se prostřednictvím purpurového elixíru domohli zlata, bohatství a pozemských statků. Opírajíce se o učení Platóna a Aristotela však hledali potvrzení teorie o podstatě všeho jsoucna, tvořeného pralátkou, přičemž se snažili nalézt klíč, který by otevřel bránu k pochopení hmoty, světa a vesmíru. Mnohé prameny dokonce uvádějí, že někteří z alchymistů měli v držení dlouho hledaný kámen mudrců, který se však do jejich rukou dostal vždy nějakým podivným řízením náhody nebo darem. O jménech dárců či pravých adeptů jeho přípravy však existují zprávy mnohem skoupější.

Tajuplná alchymie

Dnešní věda hodnotí působení a výsledky činnosti středověkých alchymistů většinou příznivě, neboť jim vděčí za položení mnoha svých základů. Tajuplná alchymie, předchůdkyně pozdější chemie, totiž objevila mnoho postupů přípravy látek dosud v chemii používaných. Navíc jako vedlejší produkty při hledání kamene mudrců získali alchymisté inkoust, fosfor, různé barvy, tmely, parfémy i četná léčiva. A to není jistě málo. Do konce 17. století došlo k objevení i dalších prvků - arzénu, vizmutu a zinku. Zůstává však mimo jakoukoli pochybnost, že alchymisté transmutaci prvků nemohli s tehdejším velmi primitivním technickým vybavením uskutečnit. Ačkoli se tedy na kámen mudrců nepřišlo a přijít nemohlo, zůstávají pro moderní vědu dávné sny alchymistů nadále aktuální.

Z čeho vychází moderní věda

Od doby, kdy britský fyzik Ernest Rutherford přeměnou atomů dusíku získal atomy kyslíku, se již fyzikům podařila přeměna mnoha dalších prvků v prvky jiné, dokonce i "transmutaci" rtuti ve zlato jadernou reakcí, o kterou alchymisté tolik usilovali. Ale i bez přeměny prvků, pouze samotnou změnou vazeb atomů v látkách, dosahuje dnešní chemie téměř zázračných výsledků. Doslova za zázrak "moderní alchymie" lze například považovat přeměnu vodíku v kovovou formu, což se podařilo uskutečnit na speciálních lisech při extrémním tlaku. Stlačené vzorky vodíku byly přitom současně chlazeny tekutým héliem o teplotě minus 269 stupňů Celsia. Obdobných výsledků se dosáhlo rovněž pomocí laseru. Na tradice a sny středověkých alchymistů tak mohla úspěšně navázat moderní věda, kdysi považovaná za neuskutečnitelnou.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995742
DnesDnes692
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1513
Tento měsícTento měsíc15358

Partnerské weby