Naše planeta je díky lidské populaci a postupující technice provrtána už doslova jako ementál. Z povrchu do ní vedou spousty vrtů, z nichž mnohé dosahují úctyhodné hloubky. Vědci si jimi přímo ověřují složení podzemních hornin, přítomnost

podzemní vody, ropy, nerostů, kovů, zrovna tak jako se snaží prozkoumat hlubiny naší planety.

Zcela nejhlubší umělý vrt, který se zapsal dokonce i do Guinessovy knihy rekordů, se nalézá na sibiřském poloostrově Kola na severozápadě Ruska. Říká se mu Kolský superhluboký vrt a již jsme se o něm na našich stránkách zmiňovali. Připomeňme ještě, že dosahuje do hloubky více než 12 kilometrů, což se zatím nepodařilo nikde jinde na světě.

Historie tohoto projektu sahá do roku 1970, kdy se v tehdejším Sovětském svazu státníci rozhodli dostat nejen daleko do vesmíru, ale i do dosud neprobádaných hlubin země.

Díra do samotného pekla

Na přípravě projektu se podílelo 16 laboratoří spadajících pod Ministerstvo geologie. Provrtat se do dvanáctikilometrové hloubky trvalo geologům celých deset let. Do té doby probíhaly veškeré práce celkem hladce, ale pak se začaly dít podivné věci. Nejprve se vrtáky začaly zadrhávat a celé zařízení se značně přehřívalo. Všem přítomným odborníkům tehdy připadalo, jakoby se „něco“ snažilo další práce komplikovat a brzdit.

V létě roku 1989 se vrták začal chovat obzvláště divně. Tehdy tým vědců pod vedením vedoucího projektu, ruského vědce Dimitrije Azzakova, rozhodl spustit do vyhloubené díry mikrofon pro nahrávání zvuku pohybu litosférických desek. Když se mikrofon dostal až na dno vrtu, zaslechli nahoře prapodivné zvuky. Zpočátku se všichni domnívali, že byly vyvolány vrtným zařízením, ale po kontrolním seřízení se jim potvrdilo nejhorší podezření, neboť bylo jasně slyšet křik, řev a sténání snad milionu lidí. Výzkumníky též zaskočilo zjevení ohnivého tvora nad vrtem, přičemž se nedalo zjistit, zda se jedná o halucinaci či realitu. Dimitriji Azzakovi musely být dokonce podány léky na uklidnění, neboť se zdálo, že vědci snad narazili na samotné peklo.

Urychlené ukončení výzkumu

Kolský vrt, nacházející se uprostřed pustiny, se stal „horkým bramborem“, protože nikdo netušil, co se pod ním vlastně skrývá. Řada badatelů se sice nevzdávala nějakého racionálního vysvětlení, že země vydává množství zvuků, ale ruská vláda byla otřesena. Od Kolského vrtu najednou dávali všichni ruce pryč, takže vrtná věž postupně chátrala, až byla nakonec v roce 1995 díra do země zatopena a zabetonována. A s ní vše, co ukrývala.

Podle většiny pozorovatelů se podivných okolností kolem konce projektu objevilo až příliš mnoho. Děsivé zvuky se v posledních letech prací rozléhaly dokonce i nad otvorem do země a objevily se spekulace, že členům týmu, kteří na vrtu pracovali, byla částečně vymazána paměť. Podle očitých svědků se mělo v roce 1989 dokonce objevit naléhavé znamení, aby geologové již nevrtali dál. Jednalo se o jakýsi zdroj svítícího plynu, který se náhle vyvalil z místa vrtu a byl obklopen zářivým oblakem ve tvaru netopýřích křídel.

Dimitrij Azzakov, kterému bylo na přelomu 80. a 90. let minulého století opakovaně vyhrožováno, aby o projektu nikde nemluvil, se však vyjádřil v tom smyslu, že sice nevěří v ráj, ale nyní už věří v peklo.

Agharta nebo jiná dimenze?

Mnoho lidí po celém světě si po zvláštních událostech na poloostrově Kola začalo klást otázky, zda Rusové neotevřeli nějakou bránu do pekla, do jiné dimenze nebo do nějakého paralelního či nám neznámého světa. V pozdějších letech se rovněž objevila teorie o tom, na co asi narazil nejhlubší vrt na světě. Vyděšené nářky z hlubiny mohou údajně patřit lidem z bájné podzemní říše Agharty. Ti by mohli představovat národ či uskupení žijící v obrovské síti tunelů hluboko pod povrchem země na asijském kontinentu. Také se proslýchá, že americká společnost Holow Earth Society, která má snad spolupracovat i s tajnou americkou službou CIA, měla již vytvořit mapu, na níž je vyznačeno 52 vchodů do zemských hlubin. Mohl tedy Kolský vrt narazit na jednu z chodeb bájného podzemního světa?

Legenda o Aghartě zůstává stále živá zejména na Dálném východě, ale ani v Rusku či v dalších zemích není zcela neznámá. Pokud by tomu tak opravdu bylo, vysvětloval by se tím i podivný svítící plyn vycházející z vrtu. Údajně mělo tehdy jít o vyspělou technologii vyslanou jako vzkaz, aby lidé skončili s vrtáním, které narušuje podzemní chodby.

Jak je tomu tedy s Kolským vrtem doopravdy? Může za náhlé ukončení prací skutečně setkání s nějakou pekelnou branou nebo záhadnou podzemní říší? Možná je ale všechno úplně jinak.

Pavel Kovář

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1659273
DnesDnes738
VčeraVčera1182
Tento týdenTento týden5424
Tento měsícTento měsíc29607

Partnerské weby