Narazíme-li někde v přírodě na řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), můžeme být nad jeho řídkým konečným hroznem žlutých květů zprvu na rozpacích, nejde-li snad o nějakou diviznu. Listy jsou však dělené, přetrhovaně lichozpeřené - a i pětičetný květ při

bližším ohledání prozradí botanickou příslušnost do čeledi rostlin růžovitých – Rosaceae.

Řepík lékařský je vytrvalá rostlina rozšířená v Evropě, v mírném pásmu Asie a v Severní Americe. Roste na suchých loukách, v křovinách a u cest. U nás je místy hojný. Rostlina kvete v červnu až říjnu. K léčebným účelům se sbírá kvetoucí nať (dosud neplodná) bez zdřevnatělých spodních částí. Důležité však je, aby byla nať řádně usušena buď ve stínu bez obracení, nebo při teplotě asi 40 °C a pokud možno rychle. Droga příjemně voní a chutná nahořkle. Hlavními účinnými látkami jsou třísloviny, dále silice, kyselina křemičitá, flavonová barviva a fytoncidní látky účinné na různé mykobakterie.

Pro obsah hořčiny se řepík užívá k lepšímu zažívání jako stomachikum, dále jako lék podporující vylučování žluče - cholagogum. Užívá se zpravidla jako nálev - jednu čajovou lžičku drogy na šálek vody, případně je možno užívat drogu práškovanou. Velmi dobré účinky má při různých zánětech sliznic, ať už nosních nebo krčních, osvědčuje se jako kloktadlo, ale i k obkladům při obtížně se hojících ranách.

(dra)

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1659273
DnesDnes738
VčeraVčera1182
Tento týdenTento týden5424
Tento měsícTento měsíc29607

Partnerské weby