Eva Motyčková je sympatická mladá žena z východních Čech. Původně vystudovala Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové a pracovala v lékárně. Pak se její náhled na zdraví a nemoc začal postupně měnit. Nyní působí jako muzikoterapeutka.

Jak jste se dostala k alternativní medicíně, potažmo muzikoterapii, co bylo impulzem?

„Během studií se mi vše jevilo snadné a zákonité - určíme diagnózu, podáme příslušný lék a vše bude v pořádku. V praxi mi ale najednou byla většina vědomostí ze školy k ničemu, stačilo fungovat v systému účinná látka - firemní preparát – cena. Pacienty věda nezajímala. A lidé z regionu chodili do naší lékárny často znovu a znovu se stejným zdravotním problémem. Vystřídali všechny preparáty z příslušné terapeutické skupiny i různé preparáty se stejnou účinnou látkou, utratili spoustu peněz, ale bez efektu. A já najednou neměla kam sáhnout. Tehdy jsem pochopila, že je v ‚systému‘ chybička. Ovlivnili mě i kamarádi, kteří prošli zasvěcením do Reiki a já s neobyčejnou intenzitou cítila energii jejich rukou. Dalším impulzem bylo mateřství. Moje hledání odpovědí na mnoho otázek vyústilo v domácí studium knih o tradiční čínské medicíně, homeopatii, energetickém systému těla atd. Prošla jsem několika semináři, zasvěcením do Reiki, absolvovala jsem konstelace a učila se provádět regresní terapie. Tehdy jsem se dostala i k celostní muzikoterapii. Ocitla jsem se na koncertě absolventů studia Celostní muzikoterapie pod vedením PaedDr. Lubomíra Holzera. Závěrečná skladba Lásko, bože lásko mě doslova přibila do lavice. Ta energie, která z účinkujících vyzařovala, byla ohromující. Bylo mi jasné, že tohle chci umět. A za týden jsem byla na prvním víkendovém semináři.“

Jaké hudební nástroje používáte?

„Používám nástroje v přirozeném ladění, vyrobené zásadně ručně, z přírodních materiálů, které mají široké alikvótní spektrum. Právě tyto nástroje dokáží zprostředkovat vibrace určité kvality, zcela v souladu, tedy v harmonii, s řádem, který prostupuje vše, tvoří naši realitu. Shodné principy nacházíme v posvátné geometrii, všude v přírodě. Hudba v přirozeném ladění má přesné zákonitosti a liší se od současné hudby, kterou známe z médií a běžně posloucháme, tedy hudby temperované. Temperace dala hudbě také řád, ale jiný, umělý. Nenese v sobě harmonii, proto nemá takový terapeutický potenciál, i když může ovlivnit naše emoce. Při muzikoterapii jsou mými nástroji didjeridoo, bubny, brumle, gongy, tibetské mísy a podobně, ale také hlas, proto jím hru na nástroje většinou doprovázím. Používám pak celé své tělo a také okolní prostor jako jeden hudební nástroj. Technik, jak postupovat, je mnoho, vycházím z toho, co jsem se učila při studiu celostní muzikoterapie, ale řídím se hlavně intuicí, která mě vede.“

Zmínila jste tibetské mísy...

„První tibetskou misku jsem si koupila už na prvním semináři celostní muzikoterapie. Pak přibyla druhá, třetí, to jsem ještě řešila, jestli spolu ladí. Poté, co jsem k nim přidala čtvrtou, jsem s tím přestala. Postupně se mi sešlo několik krásných misek různých velikostí, vždy jsem se při jejich výběru řídila citem, vnitřním hlasem.“

Kolik jich máte dnes?

„Přiznám se, že nevím. Je to proměnlivé, občas nějaká zaujme nějakého klienta natolik, že si ji koupí, občas nějakou přikoupím. Doma jich ale mohu mít tak kolem 45. Používám dvě sady. Velkou z 19 misek mám na relaxace a malou ze 6 misek využívám pro individuální terapie nebo relaxace, na které mám méně času. Pak mám další solitérní misky, které používám při dílničkách s lidmi a aktivních muzikoterapiích.“

Jak tibetské mísy působí na lidský organismus, jak fungují?

„Zvuk je energie, energetická vlna, která se šíří prostředím, tedy i naším tělem. Pokud je v harmonii s vesmírným řádem, dokáže tuto harmonii zprostředkovat i nám. Přináší nám informaci o tom, co to znamená ‚být v souladu s přírodou‘. Naše tělo na tuto informaci reaguje. Každá buňka, každá molekula tělesných tekutin, naše fyzické tělo i náš energetický systém se na základě synchronicity přelaďují do tohoto souladu. Nacházíme-li se navíc ve změněném stavu vědomí, máme-li ‚vypnutou‘ mysl, může tento proces probíhat zcela přirozeně na všech úrovních, aniž by mu cokoli bránilo. A stejně fungují i jiné hudební nástroje, nejen mísy. “

Pokud si někdo chce pomocí hry na tibetské mísy pomoci, třeba v rámci harmonizace, stačí mu k tomu jedna miska, nebo potřebuje celou sadu?

„Jedna miska je krásný základ a stačí na to, abychom se naučili koncentraci. Obvykle totiž začne drnčet, když se mysl zatoulá ke starostem všedního dne. I jedna miska vás může naučit vnímat alikvótní tóny, může vám otevřít hlas. Když s ní zpíváte, udržuje vás automaticky v přirozeném ladění. Když ji přikládáte na tělo, její vibrace působí na celý organismus, vyladí vás. V takovém případě je ale lepší miska střední nebo větší velikosti, nikoli malá. Při výběru se řiďte intuicí. A pořiďte si také několik různých paliček, filcovou, koženou, dřevěnou - dokáží zvýraznit odlišné alikvóty.“

Co vše lze podle vás pomocí muzikoterapie řešit? Jde jen o psychické potíže a nebo i ty fyzické?

„Akutní i chronická nemoc, drobná porucha zdraví nebo jen momentální pocit nepohody či únavy, to jsou jen stupně udávající míru naší disharmonie, našeho ne-zdraví. Vše lze ovlivnit, něco okamžitě, ale něco se tvořilo dlouhý čas, tedy i terapie pak vyžaduje patřičnou dobu, třeba i několik let. Psychika, fyzické tělo, imunita, hormonální systém, to vše spolu souvisí a nedá se to oddělit. Proto mě nezajímají diagnózy, nejsou určující pro terapeutický proces. Muzikoterapie je velmi jemná metoda, vylaďují se nejprve lehké nerovnováhy a postupně se lze dostávat hlouběji. I samotný stav relaxace je potřeba se naučit. Teprve pak může probíhat terapie v patřičné intenzitě.“

Překvapily někdy vás samotnou výsledky muzikoterapie?

„Práce s nástroji je pokaždé jiná. S každou další odehranou relaxací nebo individuální terapií získávám něco nového. Je to proces, který nikdy nekončí. Naše vědomí je úžasná, neohraničená věc. Díky nástrojům, díky studiu a kurzům celostní muzikoterapie, díky práci s kolegy ve skupinách i díky praxi stále posouvám hranice jeho možností. Je to, jako když jdete po nekonečném schodišti. Myslíte si, že už jste vysoko, ale každý další stupínek vás ujistí v tom, že stále máte kam stoupat.“

(zem)

Kontakt: www.hlas-v-nas.cz

Foto: Archiv Evy Motyčkové a Pixabay

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1658355
DnesDnes1002
VčeraVčera1130
Tento týdenTento týden4506
Tento měsícTento měsíc28689

Partnerské weby