Letos je to 60 let od vypuštění umělé družice Sputnik 2, která na oběžnou dráhu Země vynesla prvního živého tvora. Tříletá fenka Lajka se stala předzvěstí dalšího vývoje astronautiky – pilotovaných letů do vesmíru. Sovětská

družice Sputnik 2 byla vypuštěna na oběžnou dráhu země 3. listopadu z kosmodromu Bajkonur. Z hlediska poznávání vesmíru byla zcela výjimečná. Na palubě totiž nesla moskevskou fenku Lajku. Ač byla pro lidstvo celá cesta velikým úspěchem a základním předpokladem pro pozdější cesty do vesmíru, pro první psí kosmonautku nedopadla dobře.

První dobyvatelka vesmíru

Jméno Lajky znalo kdysi ze školních učebnic snad každé malé dítě. Ovšem bližší informace o „kosmonautce“ již tak známé nebyly. Lajka byla potulný pes odchycený na jedné z moskevských ulic. Vědci usoudili, že právě toulaví psi přivyklí těžkému životu na ulici, hladu a žízni, spíše vydrží tvrdý výcvik a let.

Lajka byla kříženec, vážila 6 kg a po odchytu dostala více jmen. Například Kudrjavka, Žučka nebo Limončik. Známou se ale stala jako Lajka, což je jméno ruských loveckých psů ze Sibiře. Do kosmického výcviku nastoupila ještě se dvěma psy, Muškou a Albinou. Jejich vyhlídky však nebyly dobré. Již od počátku se totiž nepočítalo s jejich návratem. Za zmínku jistě stojí, že Albina předtím letěla dvakrát na raketě R-1E a nyní byla náhradníkem, Mušku použili vědci k testování vybavení a systémů podpory života.

Lajka byla prvním živočichem na oběžné dráze Země, ovšem před ní už hranici vesmíru (100 km) navštívily v roce 1947 německé octomilky.

Psí život v raketě

Družice Sputnik 2 měla navázat na úspěch Sputniku 1. Právě předchozí úspěch konstruktéry motivoval k dalšímu pokusu, tentokrát však se živým psem. Sputnik 2 byl zkonstruován za necelé čtyři týdny, a to na základě Sputniku 1. Kromě jiných komponentů byla ke „dvojce“ připevněna hermetizovaná válcová schránka pro psího pilota. Délku měla 80 cm a průměr jen 64.

Lajka zde měla opravdu psí život. Byla uchycena v postroji, díky kterému si v kabině mohla jen lehnout či vstát, ale ne se otáčet. Stravu dostávala pravidelně formou gelu. Její výkaly pak byly shromažďovány ve sběrném vaku. Nejdůležitějším komponentem Lajky byla fyziologická čidla, která snímala EKG, tep, dech či krevní tlak.

Nečekané komplikace

Sputnik 2 začal stoupat na oběžnou dráhu Země 3. listopadu 1957 ve 2.30 hodin z kosmodromu Bajkonur. Po vynesení na oběžnou dráhu však nedošlo k oddělení vlastní družice od zbytku nosné rakety, což mělo za následek poruchu termoregulačního systému uvnitř. Teplota v kabině tak vystoupala až ke 40 °C. Lajka tak čelila obrovskému stresu. Před vypuštěním byl její tep 103 za minutu, v průběhu stoupání vystoupal ale až na 240. Po vynesení na oběžnou dráhu se pohyboval opět okolo 102. Pro Lajku to byly opravdu náročné podmínky.

S návratem se nepočítalo

Už od počátku bylo jasné, že se Lajka zpět na Zemi nevrátí. Tehdejší technika to jednoduše neumožňovala. Ovšem počítalo se, že bude na oběžné dráze žít zhruba týden až deset dnů. Poté měla být bezbolestně usmrcena ukončením dodávky kyslíku. Ovšem díky nastíněným podmínkám v kabině se ze sedmi dnů stalo zhruba sedm hodin.

Ačkoli se dlouhá léta mělo za to, že Lajka přežila ve vesmíru několik dní, dnes už víme, že to tak nebylo. Ruský vědec Dmitrij Malašenkov, který byl přítomen programu, prozradil v říjnu 2002, že Lajka zemřela na následky stresu a přehřátí už po pěti až sedmi hodinách letu.

A co se stalo se Sputnikem 2? Jeho dráha se postupně snižovala a po 2 570 obězích Země vstoupil 14. dubna 1958 do atmosféry, kde shořel. Jedna éra dobývání vesmíru tak skončila, aby mohla přijít další.

Jaroslav Svoboda

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1658355
DnesDnes1002
VčeraVčera1130
Tento týdenTento týden4506
Tento měsícTento měsíc28689

Partnerské weby