Jednou z neuvěřitelných žen – vědkyň, které jen obtížně prošlapávaly cestu k vědě dalším následovnicím, byla Marie-Sophie Germain. Narodila se 1. dubna 1776 v Paříži do rodiny obchodníka s hedvábím. Měla dvě sestry, které se ke

spokojenosti rodičů dobře provdaly. Jen Sophie zůstala svobodná.

Po čas Francouzské revoluce byl vydán zákaz vycházení, a tak Sophie na otcovu radu trávila doma čas čtením knih. Velmi ji zaujal příběh o Archimédovi a díky tomu se začala více věnovat matematice. Zpočátku studovala matematiku a geometrii z francouzských knih, později se naučila latinsky a řecky natolik dobře, že mohla číst díla antických klasiků v originále. Rodiče doufali, že je to jen přechodný rozmar jejich dcery, nějaké seriózní studium nepřicházelo v úvahu. Jenomže Sophie se do matematiky opravdu zamilovala a věnovala jí veškerý denní i noční čas. Když na to rodiče přišli, zabavili jí dokonce i svíčky. Nakonec se Sophii podařilo rodiče přesvědčit o tom, že matematika je její životní vášní, a tak docílila toho, že se vědě mohla věnovat naplno, navíc s otcovou fïnanční podporou.

Tajné studium pod pseudonymem

Nově založená technická škola École Polytechnique byla vyhrazená pouze pro muže, a tak Sophie studovala z poznámek ostatních studentů a konzultace vedla, jak bylo na tehdejší dobu obvyklé, korespondenčně. Pro jistotu se podepisovala mužským pseudonymem M. LeBlanc. Kromě otázek posílala profesorům i své připomínky. Profesor Joseph Lagrange byl tak ohromen dopisy neznámého M. LeBlanca, že ho (tedy Sophii) požádal o schůzku. Nadaná studentka byla nucena odhalit svou pravou identitu. Lagrange byl překvapen, ale i tak se stal Sophiiným mentorem a přítelem. Joseph Lagrange a Karl Gauss ji pak podle svých možností dál podporovali.

První žena v akademii

Zprvu se Sophie věnovala teorii čísel a snažila se mimo jiné najít důkaz Velké Fermatovy věty. Ačkoli její práce nevedla ke konečnému řešení problému, byla největším průlomem na toto téma až do roku 1960. V roce 1808 její zájem o teorii čísel skončil, protože její korespondenční rádce Karl Gauss přijal místo ředitele göttingenské hvězdárny a svoji pozornost obrátil od teorie čísel k astronomii.

Později se Sophie věnovala i fyzice a zabývala se experimenty Ernsta Chladniho s chvěním desek. Aby kmity desky zviditelnil, posypal ji vrstvičkou jemného písku. Podélné kmity vyvolané chvěním desek vedly ke vzniku charakteristických obrazců (dnes nazývané Chladniho obrazce). Sophie Germain se snažila vznik Chladniho obrazců popsat, a proto vypracovala matematickou teorii chvění elastických desek. Téma to bylo natolik náročné, že pařížská Akademie věd vypsala v roce 1811 na řešení tohoto problému zvláštní cenu. Sophie Germain se jako jediná do soutěže přihlásila, samozřejmě anonymně. Komise dvakrát její výsledek zpochybnila. Nakonec však byla její práce uznána a v lednu 1816 měla získat cenu na slavnostním ceremoniálu. Raději se ale nezúčastnila, bála se závisti.

Udělení ceny však znamenalo posun mezi významné matematiky, pařížská Académie des Sciences jí umožnila stát se první ženou, která se mohla účastnit jejího zasedání.

V roce 1821 Sophie výsledky své práce zveřejnila, spis Recherches sur la théorie des surfaces elastiques se stal základem pro studium užité matematiky, matematické fyziky, teorie akustiky a elasticity. Dodnes jsou po Sophii pojmenována prvočísla, kterým se říká bezpečná pro jejich možné využití v kryptografii.

Na Eiffelově věži chybí

Jako žena byla Sophie některými svými kolegy považována za vetřelce ve vědě a podle toho se k ní také chovali, nedočkala se zasloužených ocenění. Dožila se pouhých pětapadesáti let, zemřela na rakovinu prsu 27. června 1831 v Paříži. Posmrtně vyšla její filozofická esej, kterou pochválil August Compte.

Jméno Sophie Germain není mezi 72 jmény významných francouzských osobností na Eiffelově věži, ačkoli bez základů teorie pružnosti, které položila, by nebylo postavení takto konstruované věže vůbec možné. Jen nemnozí francouzští vědci se odvážili tvrdit, že ze seznamu byla vyloučena jen proto, že byla žena.

V Paříži byl po Sophii pojmenován Hôtel Sophie Germain, jenž se nachází u stanice metra Mouton-Duvernet.

(luv)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995443
DnesDnes393
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1214
Tento měsícTento měsíc15059

Partnerské weby