Vztahy patří obecně k nejdiskutovanějším tématům. Není divu, snad každý by chtěl mít harmonický domov, vycházet s kolegy v práci. Jenže leckdy narazí na problémy, které se zdají téměř neřešitelné. Proč si někdy s partnerem či někým z okolí přestaneme rozumět? V čem je

kámen úrazu, jak se říká, a co s tím? Na to jsme se zeptali lektorky a terapeutky Adi Hany Rakušanové z Liberce.

Hanko, co je podle vás příčinou neshod ve vztazích?

Většina z nás podléhá dojmu, iluzi, že se ve vztahu setkávají pouze dvě osoby - já a partner, já a moje kamarádka, já a šéf... Všichni jsme ale součástí širších vazeb rodinných systémů. Od prarodičů k našim rodičům a od nich k nám, generaci za generací v sobě, ve svých buňkách, ve své genetice, ve svém energetickém otisku máme vše zaznamenané. Pokud se v předešlých generacích stalo něco velkého typu - náhlé úmrtí, vydědění, vyvlastnění majetku, znásilnění a podobně, naši předci na to nějak reagovali. Někdy TO bylo tak velké, že se s TÍM neuměli, nedokázali, zcela vyrovnat. Pak tato nezpracovaná situace zůstala v rodové linii. Pokud se tedy sejdou fyzicky dva lidé a mají spolu problém, vycházejí najevo, střetly se, jejich rodové systémy. A to je ten konflikt, mají jiné rodové postoje k tématům, jako jsou peníze, sex, výchova dětí, vzdělání a podobně.

Pokud jde o rodové záležitosti, ty mívají hluboké kořeny. Dá se s tím vůbec něco dělat?

Jistě. Osobně mám dobré zkušenosti, vlastní i klientů, s rodinnými konstelacemi. To je metoda skupinové terapie, kdy si za sebe a důležité osoby v příběhu, tedy problému, který řešíme, vybereme zástupce a oni nám pomohou svým vnímáním vynést na povrch skryté vazby a postoje. Historii nelze změnit, ale potenciál, cíl konstelací, je danou událost či situaci přijmout takovou, jaká je. Dojde k setkání s hlubokými pocity, které byly vytěsněny. Obvykle to bývá provázeno velkou bolestí. Může se však dostavit i silný pocit strachu, nebo naopak lásky. Obecně to totiž v životě funguje tak, že to, čemu se bráníme, co se snažíme jakkoli houževnatě vystrnadit ze svého života, to přetrvává a vrací se, chce to být uznáno, uctěno a vyléčeno. Tím se vazba s touto situací uvolní a už na nás nemá vliv v podobě stále se opakujících lekcí - situací, které nás trápí. Velkou roli hrají zátěže, které na sebe následující generace obvykle berou, aby osudem obtěžkaným předkům pomohly. Děje se to na nevědomé rovině, nevíme o tom. Ale pak se divíme, že nejsme šťastní, i když pro to děláme vše, co můžeme. Podvědomě podléháme tomu, že kdybychom se měli dobře, žili šťastný a naplněný život, vlastně bychom „zrazovali” svoje předky, kteří tolik trpěli. A tak se dostáváme do situací, doslova si je přitahujeme, které nás vedou k podobným osudům.

Jiný fenomén, který se také zviditelní v rámci metody rodinných konstelací, je, že pokud některý z rodičů náhle zemřel, rodiče se rozvedli, některé z dětí energeticky jeho místo nahradí. Pak se této roli říká “malý manžel, malá manželka”. Takové dítě opouští svou přirozenou pozici dítěte v rodině a stává se zodpovědným. Přebere úlohu otce nebo matky. Jemu to dá kredit toho velkého, ale vezme mu to jeho přirozenou pozici. A to se zákonitě časem negativně promítne v partnerství. Je totiž velmi těžké, ne-li nemožné, být někomu naplno partnerem, když v rámci rodinného systému už jako nejstarší syn, dcera, zastupuji matce otce nebo otci matku. Partnery máme už v rodičích. Manželské nezdary se pak opakují a my netušíme, co se děje, proč se nám pokaždé rodina rozpadá...

Můžete uvést konkrétní příklad na nějakém případu, kdy konstelace pomohly, tedy vyléčily střet jakýchsi rodových záležitostí?

Zadání konstelace jedné klientky znělo takto: „Ráda bych touto konstelací získala důvěru v muže. Stále se mi opakuje stejný scénář. Zamiluji se do úžasného chlapa. Vypadá to, že mi bude oporou, mám k němu důvěru, ale časem se z něho ‚vyklube‘ flink a já zase táhnu domácnost a všechno je na mně. Zlobím se na něj, ale s ním to nehne.” Během konstelací jsem se ptala na neobvyklé osudy v rodině a narazily jsme s klientkou na babičku, které ve válce zemřel manžel, a ona na vše zůstala sama. Měla tři děti, dva syny a jednu dceru, klientčinu matku. Je důležité si uvědomit, že jako děti sledujeme životy, postoje, osudy svých rodičů, ukládáme je do svého podvědomí a v dospělosti se jimi, ne schválně, ale zcela nevyhnutelně, řídíme, následujeme je. Zde bylo velmi zřejmé, že těžký osud babičky na sebe vzala i klientka. Jde o postoj - JSEM NA VŠECHNO SAMA. Do svého života si proto přitahovala muže, kteří jí tento postoj naplnili. Ano, nakonec skutečně na všechno byla sama. Konstelačním postupem pak uctila těžký osud babičky, ale zanechala ho u ní a dovolila si žít jinak. Následovala veliká úleva. Zhruba po týdnu od konstelací mi volala, že se snad stal zázrak, že její partner pracuje, je zodpovědný a je jí náhle oporou.

(zem)

Kontakt: www.hajiru.cz

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995440
DnesDnes390
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1211
Tento měsícTento měsíc15056

Partnerské weby