Každý, kdo někdy poslední dobou cestoval přes Srbsko, si určitě povšiml reklamních poutačů na zdejší nejprodávanější minerální vodu značky Knjaz Miloš. Její původní zřídla vyvěrají uvnitř zvlněné Šumadije, konkrétně u města Arandjelovac se známými lázněmi Bukovička Banja.

Jeskyni objevili kameníci

Kromě zdrojů léčivé vody Arandjelovac tají ještě jedno poutavé místo. To se schovává za nízkou zástavbou východní periferie města a zvenčí nejprve působí zcela nenápadně. Určité indicie přinese příjezd ve směru od Topoly. Tady se vesnické domky střídají s desítkami kamenických dílen hustě rozestřených podél silnice, kde se za ploty vrší těžké bloky surového mramoru i nařezané opracované desky či ostatní polotovary a hotové výrobky. A letmý pohled do přilehlého podhůří odhalí rozlehlou soustavu kamenolomů, jejichž obnažené ostré jizvy poznamenaly okolní krajinu.

Právě menší kamenolom na okraji Arandjelovce otevřel dveře zajímavému objevu. Další kousek tajemství prozradí informační panel, který vábí k prohlídce nevšední expozice. Počátkem 50. let minulého století se tu totiž před dělníky rozestoupila skalní stěna a oni stanuli u temného vchodu do podzemních prostor rozlehlé jeskyně. Byť část místních už dříve věděla o existenci menšího zaneseného vstupu, až teď ale definitivně zjistili, jaký Arandjelovac skrývá poklad.

Cesta do prehistorie

Postupně se pod dozorem expertů úspěšně rozeběhly důkladné průzkumy. „Úvodní partie překvapily nalezenými doklady o pobytu neandertálských lovců kultury moustérienu,“ sdělila mi sympatická průvodkyně. Takže jeskyně už byla známa před mnoha a mnoha tisíci lety. A pouze na předlouhý čas upadla do zapomnění. Ačkoli se nepodařilo objevit žádný kosterní pozůstatek, kolosální počet artefaktů vyšvihl naši jeskyni mezi důležité paleontologické lokality Evropy. Jeskyně obdržela pojmenování Risovača – a to podle pahorku, v jehož útrobách se rozprostírá.

Během doby ledové se do jeskyně mimo pralidí uchylovali také četní zástupci tehdejší fauny. Hlouběji uvnitř podzemí odborníci našli široké spektrum fosilních kostí pravěké zvěře. Od jeskynního medvěda, přes srstnatého nosorožce, až po jeskynního lva či hyenu.

Risovača tvoří detašovanou součást arandjelovackého muzea, proto prohlídka kromě klasického výkladu umožňuje rozšířit si vědomosti z tematicky zaměřených panelů. A celý zážitek příjemně zvýrazní instalace figur pravěkých živočichů či volná rekonstrukce tábořiště neandertálského člověka s plápolajícím ohništěm.

Kolem zlatého onyxu

Risovaču vymodeloval tok dávné ponorné řeky. Dnes na návštěvníky čeká lehká trasa jeskynním tunelem, který nepravidelně rozšiřují prostorné dvorany. Zároveň jej doplňuje spleť bočních chodeb, včetně plazivek.

Zatímco četné ostatní jeskyně hýří záplavou všemožných krápníků bizarního vzhledu, tak Risovača naopak místo množství nabízí různorodost. Trochu připomíná naši jihomoravskou jeskyni Na Turoldu u Mikulova. Výzdoba je soustředěna do menších enkláv. Postaralo se o ni více podobných druhů minerálů.

„Podívejte, zde máme aragonit, respektive přímo zlatý onyx,“ upozorňuje průvodkyně a o kousek dál vcházíme do úzké boční sluje. A již osvětluje tenké krápníčky zakončené kapkou vody. Poté stěny zajiskří drobnými krystalky. Vyjma úchvatných útvarů zdejší dómy okouzlí pestrou škálou barevných odstínů. Obzvláštně efektně zapůsobí kontrast rezavého zbarvení kamene způsobeného příměsí železa a tmavého tělíčka spícího netopýra. Ti ostatně patří k jediným nynějším právoplatným obyvatelům Risovače.

Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2045434
DnesDnes69
VčeraVčera993
Tento týdenTento týden2966
Tento měsícTento měsíc19787

Partnerské weby