Vřesu obecnému(Calluna vulgaris) se lidově říkalo suchotinka, modrý rozchod, jindavec, chvojčina, hnidavec, břeščál, břesk či břasa. Již Keltové ho využívali k léčení a v rámci některých magických rituálů. Býval posvátnou bylinou druidů. Za letního slunovratu pomáhal při čarování k získání lásky a ochrany. Červený vřes mohl údajně vášeň

zažehnout, úkolem bílého bylo naopak tlumit vášeň nežádoucích nápadníků.

Lékař a botanik Matthioli doporučoval čerstvou šťávu z vřesu na mdlý zrak a bolesti očí, na ekzém, dnu a hadí uštknutí. Vřes má prokazatelně dezinfekční a močopudný účinek, odborníci ho doporučují na podporu léčby ledvin či stahování otoků, které může právě nedostatečná funkce ledvin způsobovat. Skvělým pomocníkem je též při dně, neboť odvádí z těla kyselinu močovou. Kromě toho posiluje psychiku a sebevědomí, zlepšuje spánek, reguluje trávení (staví průjmy).

Pro léčebné i magické využití se sbírá nať s květem nebo jen květy. Na rozdíl od jiných bylinek ztrácí sušený vřes jen velmi pomalu své účinky, vydrží mu i několik let.

Vřes lze dlouhodobě užívat samostatně v podobě čaje, ne však déle než tři měsíce. Po uplynutí této doby je v rámci léčebné kúry doporučována tříměsíční pauza. Většinou se ale vřes užívá v čajových směsích.

+ Při urologických potížích (zánětech močových cest) se popíjí čaj ze směsi květu nebo nati vřesu, nati celíku zlatobýlu, lichořeřišnicového semínka a nati tymiánu.

+ Při gynekologických zánětech je vhodné zkusit čaj ze směsi květu nebo nati vřesu, nati kontryhelu, květu hluchavky a květu měsíčku.

K vřesu se pojí řada legend a mýtů. Traduje se například, že bílý vřes, který je ve volné přírodě spíše vzácností, nese štěstí. Tomu, kdo ho najde a snítku utrhne, se prý splní jakékoli přání.

(zem)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2096366
DnesDnes93
VčeraVčera1172
Tento týdenTento týden3348
Tento měsícTento měsíc18152

Partnerské weby