„Třetího ledna vzpomeneme pětadevadesátého výročí úmrtí spisovatele Jaroslava Haška. Vzpomínám si na jednu povídku (název už jsem, bohužel, zapomněl), pojednávala o kněžně, která když zemřela, zdůraznila ve své závěti, že ve výroční den její smrti mohou každoročně lidé v jejích lesích beztrestně

sbírat houby a lesní plody. Jaroslav Hašek uvedl, že to bylo těžko uskutečnitelné, neboť kněžna zemřela 3. ledna. Skoro to na mě dělá dojem, že si spisovatel den svého úmrtí takto předpověděl…Haška mám rád, zvláště jeho Švejka, ale kdykoli se vrátím k jeho povídkám, je mi divné, že některé z nich jsou k popukání a některé mě skoro nudí,“ píše čtenář Oldřich.

Opravdu, je to veliká náhoda, jak se datum smrti Haškovy povídkové kněžny a jeho shoduje. Ovšem těžko bychom spisovateli mohli s čistým svědomím přisuzovat, že dokázal předpovědět, kdy zemře. Co se týče druhé části vaší otázky, máte naprostou pravdu. Traduje se, že Jaroslav Hašek sbíral inspiraci po kavárnách, pivnicích i vesnických hospodách, psal i v nich a mnohdy nebyl úplně střízlivý. Často nedodržoval uzávěrky novin a časopisů, v nichž publikoval. Redakční poslíčci mu pak jeho povídky v hospodách doslova rvali z rukou, a tak se stávalo, že některou dostatečně „nevybrousil“ nebo nezvládl pointu.

Hašek byl veselá kopa, ale je dobře, že se v nynější době na něho pohlíží i kriticky. Švejk je především zdařilé protiválečné dílo. Čtenáři, i když tuto mantru museli ve škole povinně opakovat, vnímají tuto, dnes již klasiku, přece jen jako knihu, kde se to hemží veselými historkami a pro nějaké to ostřejší slovo se nejde daleko. Dá se usuzovat, že nejvíce tzv. knižních „hlášek“ pochází právě od Švejka. Že neměl Hašek vždy ucelené názory na svět kolem sebe, dokazuje jeho předválečné působení v anarchistickém tisku. Ale vším čím byl, byl rád, jak říká jiný klasik. Vyučil se drogistou, vystudoval obchodní akademii, prodával zvířata, pletl se do politiky založením Strany mírného pokroku v mezích zákona. Těžko říci, zda to bylo myšleno jako žert, provokace, či jestli opravdu na politickou kariéru nepomýšlel.

Ačkoli stále ženatý, přivezl si z Ruska dívku, kterou si tam vzal za manželku. Představoval ji jako ruskou šlechtičnu, ale nepochybně to byla jeho další mystifikace. Jaroslav Hašek byl zkrátka renesanční osobnost a těm se některé lidské prohřešky odpouštějí.

(ls)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1973205
DnesDnes687
VčeraVčera871
Tento týdenTento týden1558
Tento měsícTento měsíc18810

Partnerské weby