Pokud si vzpomínáte, v hodinách literatury jsme se učili o regionálních spisovatelích. Byli to tací, jejichž jméno je úzce spojeno s určitou oblastí. Žili v ní a své příběhy do ní zakomponovali. Řekne-li se tedy Karel Klostermann, okamžitě se nám vybaví Šumava. Přitom v době jeho narození to zprvu vůbec nevypadalo, že tomu tak

bude. Narodil se totiž 13. února roku 1848 v Horních Rakousích v obci jménem Haag am Hausruck. Tedy přesně před 170 lety. Budoucí český klasik byl nejstarším z deseti sourozenců.

Rok po Karlově narození se jeho otci, lékaři, přestalo dařit, a tak zkusil štěstí v šumavské Sušici. O pět let později ho povolal do svých služeb kníže Gustav Lambert ze Žichovic pod Rábím. Stát se panským lékařem, to byl v oněch časech pořádný postup v kariérním žebříčku, ale otec Josef na budoucnost svých dětí nezapomínal. Zvláště mu leželo na srdci, aby nejstarší Karel také studoval medicínu. Musel být velice zklamán, když syn po čtyřech letech studia ve Vídni nedokončil a dva roky se živil jako soukromý vychovatel ve východočeském Žamberku.

Šalda a Vodák měli výhrady

Poté nastoupil do vídeňského časopisu Wanderer, ale jen na pouhý rok, neboť poté byl tento pročeský časopis z finančních důvodů zastaven. Klostermann následně úplně změnil profesi a přijal místo na německé reálce v Plzni, kde vyučoval němčinu a francouzštinu. Kromě těchto dvou jazyků a češtiny ovládal dalších sedm. Dalo by se tedy říci, že byl polyglotem. K literatuře se Karel Klostermann dostal nejprve přes cestopisné črty a fejetony (Veselé i smutné obrázky ze Šumavy), které publikoval v časopise Politik, jenž šířil ideje Staročeské strany. Posléze, zvláště po roce 1890, začal psát do časopisů ryze českých. Tématem byla především Šumava, kterou vnímal jako místo s hlubokými tradicemi, svéráznými obyvateli - Čechy i Němci, a to vše zasazené do překrásné divoké přírody. Přísný a nekompromisní František Xaver Šalda společně s divadelním kritikem Jindřichem Vodákem však Klostermannovu tvorbu moc nechválili. Hovořili o tom, že je ve svých dílech příliš popisný. Ale kdo jiný uměl tak sugestivně ztvárnit proměny tohoto kouzelného kraje, kterými prošel v devadesátých letech 19. století? Některé události, jako třeba ničivá vichřice, která zde zuřila v říjnu roku 1870, vešly díky jeho povídkám do dějin české literatury zrovna tak, jako některé osobnosti - farář Hanžl (román Ecce Homo) nebo obchodník Kalčík (povídka Přeletěl stín).

LENKA STRÁNSKÁ

Foto: archiv Miroslava Kůse Andrese

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1825405
DnesDnes257
VčeraVčera854
Tento týdenTento týden4602
Tento měsícTento měsíc15839

Partnerské weby