Libice nad Cidlinou patří mezi nejpamátnější místa českých dějin. Na den svatého Václava roku 995 bylo zdejší hradiště, sídlo mocného rodu Slavníkovců, dobyto přemyslovským vojskem a všichni obyvatelé byli pomordováni. K okolí se váže několik pověstí a legend, vesměs značně ponurých. Jedna z nich se vztahuje k místu, kde se kdysi nalézala

tůň, dlouho přezdívaná místními lidmi Libušina lázeň. Podle legendy v ní žil hadí král, který se pyšnil krásnou zlatou korunou na hlavě. Hadí monarcha byl na Libici považován za ochránce ohně, domácího krbu a také štěstí. Kdo se mu však pokusil jeho zlatou korunu ukrást, ten špatně dopadl. Plaz ho dostihl, uštknul a troufalý odvážlivec v hrozných bolestech a mukách zemřel. Podle jiné legendy se pod východní branou slavníkovského hradiště nachází tajný a dosud neobjevený hrob kněžny Libuše, která je zde pohřbená spolu se svým pokladem a zlatými žábami, s jejichž pomocí za svého života věštila a provozovala magii. Po smrti se zde měla zjevovat v podobě Bílé paní, která se vždy úderem půlnoci změnila ve zlatou kachnu a zmizela v rákosí.

Libušina čarodějnická kuchyně

Jiné místo spojené s kněžnou Libuší je homole Kuchyňky, která se nachází na druhé straně řeky Cidlina, přímo naproti slavníkovskému hradišti. Zde prý měla Libuše svou čarodějnickou kuchyni, tedy laboratoř. Také zde se měl Libušin přízrak zjevovat, odtud vycházel a pak plynul nad řekou směrem k hradišti. Jiné místní legendy hovoří o spojení Libice a jejího hradiště s bájným vrchem Oškobrh, který se nachází něco málo přes pět kilometrů od Libice směrem na severovýchod. I na jeho vršku, v okolní ploché krajině dominantním, se totiž nachází staré hradiště. Jiná varianta téže legendy hovoří dokonce o spojení obou míst visutým koženým mostem. Důkazy je potvrzeno to, že zdejší sídlo bylo předchůdcem ústřední slavníkovské pevnosti v Libici, a že se na Oškobrhu těžil kámen na jeho stavbu. Po dokončení Libice byl Oškobrh pravděpodobně opuštěn.

Konec slavného rodu

Na hradišti v Libici se roku 935 narodil druhý pražský biskup a zemský patron svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců. Za jejich vlády byl na akropoli postaven kostel podle vzoru saské otonské architektury, což spolu s dalšími - pravda nedoloženými - důkazy nasvědčuje, že rod Slavníkovců byl nějak příbuzensky spjat se saskými vévody, pozdějšími římskými králi a císaři. Kromě tohoto kostela stál na akropoli i slavníkovský palác a dokonce mincovna, protože mocní a ambiciózní Slavníkovci si razili vlastní denáry. Dobytím Libice v roce 995 českým knížetem Boleslavem I. z rodu Přemyslovců byl slavníkovský rod vyvražděn, čímž si přemyslovská dynastie upevnila postavení na našem území. Jako správní centrum hradiště sloužilo ale i po zlomení moci Slavníkovců až do roku 1130, kdy vyhořelo. Dnes zde můžete spatřit zachované základy paláce, kostela a vstupní brány.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1966408
DnesDnes545
VčeraVčera796
Tento týdenTento týden545
Tento měsícTento měsíc12013

Partnerské weby