JaponskýV Japonsku lidé naprosto propadli přírodní terapii šinrin-joku (schinrin-yoku). Původně šlo o projekt zavedený vládními úředníky v roce 1982, který měl podpořit zdravější životní styl obyvatelstva a kampaň na ochranu lesních porostů. Název vymyslel tehdejší ministr

zemědělství Tomohide Akijama, který zastával myšlenku, že se lidé mohou léčit z „technostresu“ (tímto termínem se označují deprese, psychická únava, nespavost, frustrace, bolesti hlavy, úzkostné stavy i některé civilizační choroby) pomocí přírody. Pozdější vědecký výzkum pozitivní účinky lesní terapie potvrdil, což odstartovalo její boom.

Co šinrin-joku znamená?

Japonské „schinrin“ lze přeložit jako les a „yoku“, ačkoli má několik významů, odkazuje v tomto případě na koupání, sprchování či vyhřívání se. V širším kontextu tedy znamená název cosi jako „přijmutí atmosféry lesa všemi smysly, vykoupání těla i mysli v zeleni“. Terapie zahrnuje procházky, koupele v jezírcích či pramenech a různé relaxační techniky a aktivity (objímání stromů, meditace, prodýchávání, chůzi naboso po lesních cestičkách a podobně).

Že vznikla tato terapie v Japonsku, není náhoda. Jakkoli je totiž Japonsko nejlidnatější zemí světa, lze ji též označit za nejzelenější. Plné dvě třetiny japonského území pokrývají lesy, které jsou velmi rozmanité. Za zmínku možná stojí i fakt, že pro obě oficiální japonská náboženství - buddhismus i šintoismus - je les královstvím všeho božského.

Japonský 4Ne každý les je pro terapii vhodný...

Prvním, v němž se začala terapie experimentálně praktikovat, byl les Akasawa v prefektuře Nagano (na staré cestě do Nakasenda, které se v Japonsku také říká „stezka samurajů“). Celým jménem se tento les jmenuje Akasawa Šizen Kjujourin (kjujo znamená odpočinek, přestávku, doslova tedy můžeme jeho název přeložit jako Les odpočinku). Je údajně jedním z nejvoňavějších a patří mezi tři nejkrásnější v Japonsku. Každoročně ho navštíví stovky tisíc lidí. Jeho cypřiše se tyčí až do výše 35 metrů a zájemci tu mají v rámci terapie k dispozici osm stezek dlouhých od dvou do tří a půl kilometru. Výběr je na každém jedinci, záleží na jeho fyzické kondici a časových možnostech.

V současné době je v Japonsku čtyřiačtyřicet akreditovaných lesních lokalit, u nichž vznikly základny pro přírodní terapii s potřebným zázemím a jejichž stezkami ročně projde na pět milionů lidí. Les pro terapii musí sám o sobě působit harmonicky. Musí tedy splňovat určitá kritéria, která souvisejí například s teplotou a prouděním vzduchu (rychlostí větru), vlhkostí, také musí mít zcela konkrétní zvukové a světelné parametry. V opačném případě by totiž mohl psychiku lidí ovlivnit spíše negativně.

Japonský 7Při terapii je důležité působení lesa na všech pět smyslů - zrak, hmat, sluch, chuť i čich. Největší roli však podle odborníků hraje čich. Vůně totiž dokáže spustit okamžitou reakci v těle a její vliv přetrvává i poté, kdy vyprchá. Lesní „aromaterapii“ zajišťuje jednak větší množství kyslíku ve vzduchu a pak především chemikálie zvané fytoncidy. To jsou přírodní oleje v rostlinách, které tvoří součást obranného mechanismu stromů. Stromy je uvolňují jako svou ochranu proti bakteriím, hmyzu a houbám a zároveň jsou i součástí jejich komunikačního kanálu. Fytoncidy se liší podle druhů stromů a mají specifickou vůni. Hlavní složkou fytoncidů jsou terpeny - D-limonen (voní po citronech), alfa-pinen (svěží borová vůně), beta-pinen (bylinná vůně), kampfen (pryskyřičná vůně).

Co ukázal výzkum?

Skutečně seriózní výzkum, který se zabýval komplexněji spojitostí mezi lesy a lidským zdravím, začal po prvních dílčích testech až v roce 2004 v lesích v blízkosti Iijamy. Právě tady byly poprvé vědecky prokázány úžasné účinky lesní terapie. Jak? Experti sledovali například srdeční tep, teplotu těla a hladinu kortizolu, zaměřili se i na aktivitu mozku. Stovky lidí byly podrobeny bezpočtu studií, bylo nashromážděno obrovské množství informací a dat, než byly zpracované výsledky prezentovány veřejnosti.

Japonský 3Vědečtí pracovníci například prokázali, že lesní terapie…

...odbourává potíže se spánkem. V Japonsku jimi trpí až 40 procent mužů v produktivním věku. Přitom spánková nedostatečnost zvyšuje riziko srdečních chorob, poruch činnosti ledvin, vysokého krevního tlaku, cukrovky a mrtvice. Experimenty ukázaly, že stačí dvouhodinová procházka lesem, aby se průměrná doba spánku zvýšila o 15 procent (54 minut). Zajímavé je, že odpolední procházky mají na kvalitu spánku větší vliv než ranní.

...zlepší náladu, odbourá stres. Právě stres je zdrojem podrážděnosti, negativních emocí. Jak se ukázalo, chůze v lese snižuje míru úzkosti, deprese, vzteku i zmatku. Dvouhodinová procházka je přitom ideální, vůbec není nutné podnikat delší výšlapy. Dodejme, že na ženy vykazuje v tomto ohledu lesní terapie větší vliv než na muže.

… podporuje imunitní systém. Aktivuje NK buňky (jde o typ bílých krvinek, které jsou „přirozenými zabijáky“ nežádoucích buněk v organismu, ať už virových či jinak infikovaných). Po víkendové návštěvě lesa vydrží efekt velmi silný až sedm dnů, definitivně odezní po 30 dnech. Z toho plyne, že lesní terapie jednou měsíčně může být dostatečnou prevencí před nejrůznějšími chorobami, neboť udržuje hladinu aktivity NK buněk na určité úrovni.

...osvěží paměť i kreativitu. Bylo ověřeno, že si lidé pamatují o 20 procent více věcí po procházce v lese mezi stromy, než když chodí po rušných ulicích velkoměsta, a to bez ohledu na počasí. Čas strávený v přírodě jinak také zlepší kreativitu a schopnost řešit problémy až o 50 procent.

Co dodat závěrem? Stejně jako v Japonsku, také u nás máme krásné lesy. Tedy v podstatě zdarma se nám nabízí úžasná terapie. A nebudeme-li to brát přísně vědecky, pak vůbec nemusíme proměřovat žádné parametry. Postačí, když si k výletům a procházkám vybereme lesní lokalitu, která se nám líbí, v níž se cítíme dobře.

Lucie Zemanová

Japonský 2Není-li po ruce les, zkuste šinrin-joku v parku.

Odložte telefon, fotoaparát i další předměty, které vás mohou rozptylovat. Zbavte se jakýchkoli očekávání. Zapomeňte na čas a vnímejte pouze přítomný okamžik. Najděte si místo k sezení - na trávě, pod stromem či na lavičce. Všímejte si toho, co slyšíte (šumění listí, zpěv ptáků), co vidíte (sledujte jednotlivá stébla trávy, barvy květů, poletující motýly, žilkování na listech stromů). Všímejte si, co cítíte (vůně hlíny, trávy, květů). Vychutnejte si vše i hmatem (pohlaďte rukama květy, trávník, promněte mezi prsty hroudu hlíny, seberte malý kamínek na cestě, obejměte strom). Je-li to možné, setrvejte v této relaxační činnosti dvě hodiny, ačkoli se účinek dostaví už po dvaceti minutách.

(Tip je z knihy Šinrin-joku - Japonské umění lesní terapie)

Dýchání v lese

Postavte se s dlaněmi otočenými ven. Nadechněte se zhluboka nosem a při výdechu pomalu zvedejte paže, až se vám ruce nad hlavou setkají. Vydržte v této pozici, než napočítáte do čtyř. Pak se vytáhněte na špičky a obraťte dlaně tak, aby zase směřovaly ven. Zatímco budete paže spouštět k tělu, začněte pomalu dýchat. Jakmile budete ve výchozí poloze, znovu naplňte plíce svěžím lesním vzduchem. Toto cvičení třikrát zopakujte.

(Tip je z knihy Šinrin-joku - Japonské umění lesní terapie)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895552
DnesDnes560
VčeraVčera634
Tento týdenTento týden2474
Tento měsícTento měsíc13980

Partnerské weby