2837toulky 1První listinná zmínka o tvrzi (donjonu) pochází z roku 1474. Schafisheim pánům z Baldeggu nikdy nesloužil jako jejich hlavní sídlo. Tvrz byla využívána spíše jako malý lovecký hrádek, nebo přechodné ubytování na

cestách. Od roku 1482 je zde jako majitel uveden Walther z Hallwylu, správce majetku biskupství v Kostnici. Později byla tvrz Waltherovi udělena Bernem v léno.

Ještě na počátku 17. století je zde zmiňován Jan Bedřich z Hallwylu a jeho manželka Kateřina. Rod Hallwyl byl vlastníkem panství až do roku 1671, pak zde sídlili bernští správci. V roce 1736 byl jako nový leník (nikoli správce) Bernu uveden Etienn Brutel (1683 až 1756), který patřil k francouzským Hugenotům.

Války a stíhání hugenotů

Hugenoti byli v 16. a 17. století francouzští protestanti, kteří svůj název získali (dle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Byli příznivci kalvinismu. Během 16. století byli ve Francii tvrdě pronásledováni, byť roku 1561 byla jejich persekuce formálně ukončena královským Ediktem orleánským a o rok později (17. ledna 1562) jej potvrdil Edikt ze Saint-Germaine. Ještě téhož roku vypukly dlouholeté náboženské války. Začaly 1. března 1562 masakrem hugenotů ve Wassy.

V roce 1572 byly tisíce hugenotů pobity během Bartolomějské noci. Války se táhly až do roku 1598, kdy král Jindřich IV. vydal Edikt nantský, jenž zaručoval hugenotům plnou toleranci. Navzdory tomuto ediktu však bylo za Ludvíka XIII. (v letech 1627–1628) obléháno a dobyto hugenotské město La Rochelle. Ludvík XIV. roku 1685 zrušil Edikt nantský a hugenotské náboženství prohlásil za protiprávní, což vyvolalo ve Francii masovou vlnu emigrace do protestantských zemí Evropy, Ameriky a jižní Afriky.

Útěk úspěšných obchodníků

Pod „hugenotskou vírou“ bylo mezi 16. až 18. století mnoho schopných obchodníků a živnostníků, jakož i kvalifikovaných dělníků. Ti všichni přinášeli z hospodářsky vyspělé Francie do nových vlastí úctyhodné znalosti a dovednosti.

Švýcarská vrchnost zkoušela tyto uprchlíky získat a usadit ve svých osadách a městech. Proto se také málo hospodářsky rozvinutý Bern ucházel o obchodníky, řemeslníky a manufakturní podnikatele. V Aargau, stejně jako na celém bernském území, hugenoti po čase zastávali hlavní ekonomické pozice.

Rod Brutel se významně podílel na rozvoji textilního centra v dolním Aargau. Suroviny pro místní tkalcovny hedvábí, ze kterých se tkaly hlavně punčochy, dovážel až z daleké Indie a východní Asie. Současně s tímto dovezl i originální barevné vzory.

Exotická indická barvírna

Gedeon Brutel provozoval původně v Nyonu punčochářství. Jeho synové Etienne a Samuel odešli kolem roku 1720 do Zofingenu a jako průkopníci tohoto oboru zde založili indickou tkalcovnu a barvírnu hedvábí a plátna. Po získání panství Schafisheim v roce 1736 zavedli tuto výrobu i zde. V roce 1760 přibyla firma na obchod s hedvábnými stuhami.

Těsně před rokem 1800 Brutelovi továrnu zavřeli a panství postupně rozprodávali. Získali jej bratři Schellerovi z Lenzburgu, kteří Schafisheim vlastnili až do roku 1821. Brzy poté následovaly časté změny majitelů, což trvalo až do dnešních dnů.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991629
DnesDnes257
VčeraVčera738
Tento týdenTento týden2649
Tento měsícTento měsíc11245

Partnerské weby