0139zlatáEkonomický úspěch Inků se zakládal na vynikající organizaci hospodářství. Pracovní síla a čas byly optimálně využívány, šíření informací na 40 tisících kilometrů silnic bylo zajišťováno hustou sítí štafetových běžců. Ani Španělé

tento komunikační systém nenechali zaniknout. V andském regionu se využívaly četné řemeslnické techniky, včetně jednoduchých nástrojů. Nepoužívalo se ale žádné železné nářadí, hrnčířský kruh, kolo ani kladkostroj. I proto architektonická práce Inků budí dodnes obdiv. Především přesnost opracování obřích kamenných kvádrů přivádí Evropany v úžas. Jednou z méně patrných vlastností budov je jejich odolnost proti zemětřesení. Zdi bez omítky byly z nepravidelně tvarovaných kamenů o mnoha úhlech, které se po zemětřesení dostaly zpět do původní polohy. Při zemětřesení se vrstvy totiž posouvaly proti sobě, aniž došlo ke zřícení. Velký význam měla v andském regionu i výroba tkanin, a tak už v období incké říše měli úředníci své standardní "uniformy". Je to téměř neuvěřitelné.

Panování pomocí věštby

Incký stát byl rozdělen hierarchicky a základem bylo prosté obyvatelstvo. Daně platili ženatí muži mezi 25 –50 lety. Největší autoritou byl Inka se čtyřmi poradci, avšak politická moc se vykonávala prostřednictvím věštby. Před příchodem Evropanů do Peru neexistovalo v zemi peněžní hospodářství. Drahé kovy neměly materiální, ale jen duchovní hodnotu. Zlato bylo pokládáno za symbol Slunce a stříbro za symbol Měsíce. U Inků mělo používání kovů přísné předpisy a bylo závislé na postavení majitele. Šperk měl vedle svého klasického významu samozřejmě i funkci amuletu.

Tragická občanská válka

Také význam války se v incké říši lišil od evropského pojetí. Zajatci byli usmrcováni jen tehdy, když se trvale odmítali podřídit podmínkám Inků. V roce 1527 došlo k prvnímu kontaktu mezi Španěly a obyvateli říše Inků. Dobyvatel Fracisco Pizarro dostal od španělského dvora svolení k vojenským expedicím. Za další dva roky vypukla mezi syny inckého náčelníka v podstatě občanská válka. Kmeny, které se staly nepřítelem náčelníka Atahualpy, byly spojenci Španělů. V podstatě se jednalo o to, komu připadne incké zlato. Pod záminkou, že náčelník plánuje povstání proti Španělům, byl zajat a i přes obrovské výkupné v roce 1533 odsouzen k smrti a zardoušen.

Drancování hrobek

Archeologické dědictví peruánské kultury začalo asi 2 000 let před naším letopočtem. Největším archeologickým problémem Peru bylo vykrádání hrobek, ze kterých se ztrácelo zlato, stříbro, mizely keramika či tkaniny. I přes příslušné zákony a pokuty byly z Peru propašovány vzácné umělecké předměty nesmírné historické hodnoty. Dostaly se především na evropský, ale i americký, trh. Díky rivalitě mezi vykradači hrobek byl však v roce 1987 objeven honosný hrob. Jednalo se o jeden z největších nálezů zlata ve 20. století.

Petr Vokáč

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1995728
DnesDnes678
VčeraVčera821
Tento týdenTento týden1499
Tento měsícTento měsíc15344

Partnerské weby