0341blízká2Proč lze vůbec duchy spatřit? Nejspíše na sebe chtějí upozornit. Nemohou odejít a hledají pomoc, nebo možná jen chtějí sdělit, jaká byla jejich smrt. Přijde jim nespravedlivé, jakým způsobem zemřeli, nedokáží se s tím

vyrovnat. Tento příběh nám vyprávěl pan Hynek. Vše se událo, když jel navštívit maminku, která bydlela dost daleko a často se tedy nevídali. Moc se na ni těšil.

„Jel jsem pomalu, nikam nepospíchal. Zastavil jsem jen u pumpy natankovat a koupil si kafe. V klidu jsem si ho vypil, čekala mě ještě dost dlouhá cesta. Maminka se přestěhovala do domu po babičce, nedokázala ho prodat, milovala ho. Pocházeli jsme z Ústeckého kraje, babička bydlela v Jizerských horách. Domek byl u lesa v pohádkovém prostředí.“

Neodvratná srážka

„Projížděl jsem lesem, všude okolo byly nádherné stromy, a najednou se přede mnou objevila postava muže. Viděl jsem ho naprosto jasně. Jenže jsem ho uviděl na poslední chvíli a střet byl i přes mou snahu neodvratný. Brzdy kvílely, ale náraz do těla jsem pocítil. Ztuhla mi krev v žilách, srdce mi bušilo, bál jsem se vystoupit. Co uvidím? Co budu dělat? Zavolám nejdřív sanitu nebo policii? Jak mu pomůžu? Zabil jsem ho? Tohle všechno mi proběhlo během pár sekund hlavou. Vystoupil jsem a čekal nejhorší pohled svého života. Srdce mi bušilo tak, že jsem měl strach, že dostanu infarkt. Jenže nic. Na silnici nikdo neležel. Nikde ani známky nějaké srážky. Obešel jsem vůz a hledal pomačkané plechy, ale autu vůbec nic nebylo! Sedl jsem si na kraj strouhy a přemýšlel. To přece není možné! Pak mě napadlo, jestli ten dotyčný nevstal a neběžel třeba do lesa. Možná se lekl stejně jako já. Prohledal jsem tedy okolí, ale nikde nic. Pak jsem zahlédl něco, co mi vyrazilo dech. Kus od mého auta stál pomníček. Malý křížek, kolem povadlé květiny a vyhořelá svíčka. Sice tam nebyla žádná fotografie, ale podle data narození a úmrtí šlo o mladého člověka. Odpovídal tedy věkem tomu, kterého jsem viděl,“ pokračuje Hynek ve vyprávění.

Halucinace nebo paranormální jev?

Hynek se sice po nějaké době uklidňoval tím, že možná srazil srnu, že jen špatně viděl. Ale spletl by si zvíře s člověkem? „Postava muže byla tak zřetelná, že dodnes vím, co měl na sobě. Byly to džíny, světlá bunda, pod ní kostkovaná košile. Přemýšlel jsem i o tom, že zavolám policii, aby se podívali po okolí. Jenže, jak vysvětlím, že nemám pomačkané auto, že nikde není kapička krve, prostě nic? Budou mě považovat za blázna. Tuto myšlenku jsem zavrhl a posléze pokračoval v jízdě. U maminky jsem o svém zážitku pomlčel, poznala ale, že něco není v pořádku. Zabrala výmluva na přepracování. Dodnes přemýšlím, co se stalo. Objevil se snad přede mnou ten, co měl u lesa pomníček? Je to sice šílené, ale nic jiného mě nenapadá. Každopádně jsem si po tomto incidentu dokonale nastudoval první pomoc, i když jsem ji, naštěstí, nepotřeboval. Svěřil jsem se doteď jen manželce...“ končí vyprávění Hynek.

Z toho každopádně vyplývá, že zdaleka ne vše, co kolem sebe vidíme, je hmatatelné. A také bychom měli být na silnicích opatrní a vždy se soustředit na řízení. I když na ducha asi nebudeme připraveni nikdy...

Naďa Kučerová

Ochranné amulety a další esoterické pomůcky najdete na: www.spiritobchod.cz.

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2011911
DnesDnes529
VčeraVčera727
Tento týdenTento týden1991
Tento měsícTento měsíc8236

Partnerské weby