0141baron 1Temnému baronovi Gillesi de Rais věnovala spisovatelka Jarmila Loukotková rovnou celou knihu, která nese název – Bůh či ďábel. Jak je možné, že šlechtic bojující po boku Johanky z Arku a v božím jméně propadl peklu? Gilles de Rais, známý také jako

Modrovous, se narodil v roce 1404 na západě Francie do rodiny bohatého velmože Guye de Montmorency-Lavala a jeho ženy Marie de Craon. Jeho předkové, Craonové a Montmorencyové, mu zanechali značný majetek a řadu rozsáhlých panství v nejúrodnějších částech Bretaně. Gilles de Rais byl tak jedním z nejbohatších šlechticů nejen ve Francii, ale i v Evropě. Vedle toho měl na svou dobu vynikající vzdělání a mnoho nezvyklých zájmů, kterými se od ostatní šlechty, nezřídka představované primitivními surovci, značně odlišoval. V šestnácti letech, 30. listopadu 1420, se oženil s Catherine de Thouars. Manželství to bylo kupodivu harmonické, ale to až do té doby, než se de Rais odebral ke francouzskému dvoru Karla VII.

Bohatý baron na královském dvoře

Nekorunovaný následník trůnu a prvorozený syn (dauphin) Karel VII. vládl tehdy zdecimované Francii. Angličané ještě ke všemu obsadili celý sever i střed země až k Orléansu. Dauphin neměl moc a ani prostředky a francouzská armáda byla v rozkladu. Příchod de Raise, jenž měl peníze i vojsko, byl pro něj doslova požehnáním. Netrvalo dlouho a baron Modrovous se vydal bránit Anjou a Maine, ale Angličanů bylo příliš mnoho, a tak musel ustoupit. Situace byla kritická, Karel VII. uvažoval, že se stáhne na jih a Francii nechá napospas nepříteli. Na scéně, jak bychom řekli dnes, se však objevila Johanka z Arku.

Zrada a ztráta víry

Johanka doputovala do Chinonu v únoru 1429, neboť dostala boží znamení, že má zemi zachránit před Angličany a docílit korunovace Karla VII. Po dauphinově korunovaci v Remeši se baron de Rais už jako maršál spolu s Pannou Orleánskou, jak se také Johance říkalo, vydal na tažení proti Angličanům. Nejdříve byl k poslání sedmnáctileté dívky skeptický, ale když viděl její odvahu a zanícení, jimiž strhla i neotrlejší vojáky, začal si jí hluboce vážit. Pevně věřil v její, a také svoje, boží poslání osvobodit Francii. Po zbabělém zajetí Johanky a jejím upálení v Rouenu se v roce 1431 uchýlil na svůj hrad v Tiffauges a úplně zanevřel na okolní svět. Uzavřel se do sebe a začal se věnovat hermetickým vědám. Podle všeho pro něj znamenala tragická smrt Panny Orleánské ztrátu víry v Boha. A bývalý bohem vyvolený maršál začal přecházet na temnou stranu pekla.

Ve spárech lichvářů

Ze zbožného asketického muže se zanedlouho stal podivín se sklony k výstřednostem a hýření. Svůj hrad nechal přestavět na honosné přepychové sídlo, vydržoval si na téměř dvě stě rytířů a spoustu sluhů, pořádal hony, hostiny a ve velkém rozhazoval svůj pohádkový majetek. Brzo mu peníze začaly docházet, a tak se de Rais dostal do spárů vlivných lichvářů. Nepomohl ani zásah rodiny, majetek mizel jako z děravé díže. Nedostatek prostředků a fakt, že se s rodinou i příbuznými rozešel ve zlém, přivedly barona na myšlenku vypomoci si hermetickými vědami. Hrad Tiffauges přeměnil na alchymistické laboratoře a z Paříže povolal alchymisty jako Françoise Lombarda či Jeana Petita. Vyrobit zlato se samozřejmě nikomu nepodařilo, a tak barona, který už neměl skoro žádný majetek, postupně všichni opustili.

Hledání ďábla

Gilles de Rais se však nevzdával a přesvědčil sám sebe, že bez pomoci ďábla jeho alchymistické snažení nebude úspěšné. Oslovil tedy známé mágy a čaroděje, aby mu pomohli ke spojení s peklem. Zúčastnil se několika temných rituálů, které byly ovšem pouhým divadlem podvodníků, ale výsledek se nedostavil. Musel tedy najít vlastní cestu, jak svou duši zaprodat Satanovi.

Ludmila Veselá

(Pokračování v příštím čísle)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1970973
DnesDnes142
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5110
Tento měsícTento měsíc16578

Partnerské weby