0749slovanske 4Původní víra starých Slovanů se v současnosti stává stále více oblíbenou. Lidé se častěji zamýšlí nad duchovními otázkami a obrací se právě na víru svých předků. Rodnověří není v České republice registrovanou církví, zájemci o tuto oblast si ale přesto přijdou na své. Mohou

slavit staré slovanské svátky a slavnosti nebo uctívat bohy, a to dokonce přímo u jejich soch.

0749slovanske 2Bohyně plodnosti v Mokošíně

Obec Mokošín, kde se každoročně koná Mokošina slavnost, je stará ves uprostřed úrodných polí v Polabí. Proto se lze domnívat, že toto místo naši předkové zasvětili právě bohyni Mokoš – matce Zemi. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073. Systematický archeologický výzkum se zde však zatím nekonal a historické záznamy chybějí, nicméně alespoň novodobě je toto místo opět zasvěceno bohyni Mokoš v podobě již zmiňované slavnosti. První se zde konala roku 2002 a tradice pokračuje dodnes. Slavnost organizuje slovanské sdružení Rodná víra. Mokošina modla, vyrobená podle návrhu řezbáře Miroslava Landovského, stojí na zalesněném pahorku u Mokošína už od roku 2007. Každoročně se zde koná slavnost Mokošina svátku a to vždy poslední říjnový pátek. Pátek nebyl vybrán jen tak, Mokoši je zasvěcen právě tento den jako odraz evropské tradice. V germánských jazycích se pátek dodnes nazývá podle bohyně Freyi, v římské tradici podle bohyně Venery. U jižních Slovanů je známa jako sv. Petka, u východních jako sv. Pjatnica. I jí je pochopitelně zasvěcen pátek, kdy ženy měly zakázáno vykonávat své obvyklé práce, aby si mohly odpočinout.

Pán statků a podsvětí Veles

Veles je jedním ze základních kamenů slovanského božského panteonu. Je bohem statků a věčný pastevec mrtvých duší, ale i pozemského dobytka. Také proto je vyobrazován s dobytčími rohy. Písemné zprávy o něm máme zejména z východoslovanského prostředí. Jeho jménem je současně se jménem Perunovým zaručena smlouva Kyjevské Rusi s Byzancí z roku 907. V mnoha ohledech bývá Veles vnímán jako protiklad k Perunovi. Zatímco Perun je nebeský vládce hromu a jeho obětiště bývala budována na vyvýšených místech, Veles je naopak temný bůh dobytka, bohatství a magie spjatý s podsvětím. Jeho obětiště byla tedy spíše v nížinách. Poklonit se Velesovi mohou poutníci například u obce Kublov u Berouna, kde se nachází vrch Veliz a na něm Velesova socha. Ta je vyrobená ze dřeva a stojí zde od roku 2003. I jméno vrcholu je někdy odvozováno právě od tohoto slovanského boha. Dalším místem s Velesovou sochou je Chotěbuz v okrese Karviná. Od roku 2012 se nedaleko Rybího domu nachází betonová socha sochaře Michala Olšiaka, která uctívá boha Velese. Uskupení Rodná víra také každoročně pořádá oslavu Velesova svátku. Ten se koná pravidelně již od roku 2007 nejbližší sobotu po polovině února na hradišti Češov u Kopidlna ve východních Čechách.

Všemocný Radegast

Patrně nejznámějším poutním místem všech pohanů je majestátní hora Radhošť. Ta byla odedávna opředena mýty, bájemi i pověstmi, mezi kterými nechyběla ani ta o slovanském kultu boha Radegasta, jehož modla prý kdysi stávala na Radhošti. Původní sochu slovanského boha pohostinnosti a hojnosti vytvořil Čechoameričan Albín Polášek. Odhalena byla u příležitosti slovanské poutě na Radhošti v červenci 1931. Tato socha se však dnes na vrcholu hory nenachází. V restaurované podobě zdobí vestibul radnice ve Frenštátu pod Radhoštěm. Socha, která na Radhošti stojí od 4. července 1998, je replikou té původní.

Jaroslav Svoboda

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2011654
DnesDnes272
VčeraVčera727
Tento týdenTento týden1734
Tento měsícTento měsíc7979

Partnerské weby