snowflakes 1014159 960 720Mnohé české vánoční tradice jsou obecně známé. Přesto měly některé regiony zcela specifické zvyklosti, které však, bohužel, upadají v zapomnění. Na to, v čem se lišily Vánoce v Pojizeří a podhůří Krkonoš, tedy u „horáků“, jak si zdejší lidé říkali, jsem se zeptala PhDr. Daniela Dědovského, PhD., odborného pracovníka a kurátora v muzeu

ve Vysokém nad Jizerou. Jak uvedl, vánočních specifik tu byla celá řada a mezi jinými zmínil: „Dárky nenaděloval Ježíšek, ale ‚štědrá bába‘, což byl většinou otec převlečený do ženských šatů. Naposledy tu takhle ‚štědrá bába‘ úřadovala v padesátých letech. Různé báby se vyskytují i jindy během roku v mnoha zemích Evropy, jedná se o reziduum starší kulturní vrstvy z předkřesťanských dob.“

ZapomenutéŠtědrý večer si většina z nás neumí představit bez porce kapra. Ale toho asi lidé na horách na talířích nemívali...

„Hlavním štědrovečerním jídlem byl hubník nebo také hubovec, jak se mu říkalo. A existují dvě varianty - sladký a slaný, přičemž sladký hubník je starší. Jedná se o obřadní pokrm kulticko-magické podstaty. Nebyla důležitá chuť, nýbrž přítomnost přísad, které měly být zárukou zajištění úrody v dalším roce. Každá rodina měla vlastní recept, nejčastější však bylo devatero, i když někde i více, ingrediencí. Hubník se jedl ze společného pekáče a lidé si k sobě projídali cestičky. Dodnes tu žijí lidé, kteří kus každého štědrovečerního pokrmu dají do ‚plechouce‘(plechový hrnek - poznámka redakce), se kterým pak děti chodí do sadu oblévat ovocné stromky, aby daly dobře plodily. Podobný zvyk se zachoval i na Valašsku či jinde, což poukazuje na původní plošné rozšíření v rámci starších předkřesťanských rituálů.“

Dodržovaly se i nějaké jiné pověrečné praktiky?

„Lidé dříve nerozuměli tomu, proč se zkracují dny. Báli se, aby nenastala věčná noc, tedy magickými úkony zajišťovali běh roku. Příkladem může být půst, jehož účelem bylo, aby lidé spatřili "zlaté prasátko" - slunce. A samozřejmě se věštilo - vešel-li na Štědrý den do světnice první muž, věřilo se, že se budou rodit samí ‚bejčci‘. Vešla-li žena, budou se rodit samé jalovice. Speciálním zvykem bylo stavění brusaře - panáka ze slámy - do síně domu, ve kterém hospodyně pekla koláče. Ty se tady na Vánoce pekly tradičně. Panák měl v kapse zastrčené veršované psaní obsahující drby a vtipy o všem, co se za uplynulý rok v obci událo. Pokud se hospodyně do brusařova psaní příliš začetla, těsto na koláče jí překynulo a byly z nich po upečení ‚brusy‘ - nedobré placky. Odtud pochází název panáka - ‚brusař‘. Dodnes tu také někteří lidé před večeří otevřou okno a zvou: ‚Stromy, lesy, louky, pole - pojďte k nám na večeři!‘ Jedná se o pozůstatek starého zvyku, například z Ruska známe zase zvaní ‚svatých dědů‘, duchů předků, k hostině. Rovněž prázdná židle ‚pro hosta‘ ponechávaná u stolu je ve skutečnosti židlí ponechanou pro ducha naposledy zemřelého člena rodiny, aby se mohl se svými blízkými slavnostního večera účastnit.“

(zem)

Foto: Pixaby a archiv Daniela Dědovského

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2045423
DnesDnes58
VčeraVčera993
Tento týdenTento týden2955
Tento měsícTento měsíc19776

Partnerské weby