1107tajemna 1O dávném osídlení v době bronzové svědčí rozsáhlé pohřebiště - asi 45 mohyl v lesích na levém straně řeky Lužnice. Prvními majiteli hradu v Dobronicích byli Rožmberkové. V roce 1527 patřila polovina hradu bratřím Hozlauerům. Ti začali vařit pivo a zřídili na řece mlýn. Zúčastnili

se stavovského povstání a přišli o dvě třetiny majetku. Zbylá třetina propadla roku 1636 královské pokladnici z důvodu neplacení dluhů. Hrad přešel do majetku jezuitů řádu svatého Klimenta.

Zvláštní trest Černé jeptišky

Z Dobronického hradu si jezuité vytvořili letní sídlo. Po rozpuštění jezuitského řádu v roce 1773 se hrad stal zdrojem stavebního materiálu pro okolí a postupně chátral. Zajímavá je pověst o Černé jeptišce unesené do pekla. Stalo se tak za vlády jezuitů na hradě. Jeptiška se chtěla přesvědčit o jejich životě, převlékla se do černého a tajně vklouzla na hrad. Bylo zrovna poledne. Mniši byli po obědě, odpočívali na slunci a opalovali se. Jeptiška, když viděla jejich otylá těla, se rozhodla udělat něco pro jejich zdravotní stav. Začala mnichy postupně znásilňovat. Když byla u třináctého, Bůh se rozzlobil a domluvil se s ďáblem, aby si ji vzal do pekla. O tom, že by na tom mohlo být něco pravdy, se přesvědčíte na nádvoří. V hradní zdi je otvor, který končí těsně nad řekou. Nikam jinam jeptiška zmizet nemohla.

Podzemní výzkum

Nad legendou o Černé jeptišce jsem kroutil hlavou, a tak mě zajímalo, není-li zde nějaká tajná chodba. Měl jsem štěstí. Narazil jsem na hledače podzemních chodeb. Podařilo se nám začátek chodby najít, byla ale po několika metrech zasypaná. Pomocí virgule jsme zjistili, že chodba vede z hradu pod jedno z místních obydlí. Díky porozumění majitele jsme mohli pokračovat v pátrání. A sledovali jsme podzemní chodbu dále podél několika domů ve vesnici a cesta nás přivedla až ke kostelíku.

Záhadný kostel

Kostelík je zasvěcen Panně Marii a jeho vznik se datuje přibližně do roku 1350. Ve 14. století byl farním kostelem a za husitských bouří se o něj nikdo nestaral. Za jezuitů, po roce 1667, se v něm konaly bohoslužby. Za pozornost tady stojí varhany, do kterých se vzduch vhání ne šlapáním, ale taháním za řemen. Kostelík je nepřístupný, ale když se zeptáte na povolení na příslušné faře, můžete se do něj podívat. Je to zvláštní stavba. Má sice okna, ale jen na dvě strany. Nejsou to vlastně okna, ale nápadně připomínají střílnu pro jednoho lučištníka. Z profesionální zvědavosti jsme obešli kostelík a zjistili, že právě ta strana zdi vedoucí k řece, která je záhadně bez oken, je zlomena, jako by pod ní byla nějaká chodba. Pokračovali jsme tedy v hledání. Chodba vede dále k řece do údolí, kde končí. Její vyústění se nám nepodařilo zjistit.

Jedná se o obrannou věž?

Proč je kostelík tak zvláštně postaven? Mohl sloužit jako pozorovací místo kamuflované církevní stavbou. Byla to ve skutečnosti obranná věž? V kostelíku byl zřejmě přístup do podzemní chodby.

Odtud se obránci přesvědčili, jak je nepřítel blízko a jak je silný. Proto ta okna obrácená směrem k hradu. Po zjištění situace se obránci vrátili do údolí řeky, nepozorovaně zmizeli chodbou a objevili se až na hradě.

Text a foto: Petr Vokáč

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2185701
DnesDnes343
VčeraVčera543
Tento týdenTento týden886
Tento měsícTento měsíc12640

Partnerské weby