0741dejiny 1Ženu, která měla dar věštění, označovali staří Řekové jako Sibyla. Nejstarší sibylský kult lze vystopovat již v persko-íránské oblasti, odkud se rozšířil do Řecka a Říma. Samotné jméno Sibyla je odvozeno z latinského sibulla - prorok.

Ve stavu vytržení dosáhla Sibyla až božské moudrosti a předpovídala události příštích desetiletí, staletí i tisíciletí jako úradek bohů. Aby se Sibyly daly vůbec rozlišit, dostávaly různé přídomky. A tak se stalo, že se zachovala jména a proroctví až dvanácti Sibyl.

 

Kassandřino volání

První Sibyla, o níž se dochovaly zprávy, žila v Persii. Její věštby se uvádějí v souvislosti s potopou světa nebo se Zarathuštrovou světovou zimou, jakož i očekávaným všeobecným světovým požárem.

Nejslavnější doba rozkvětu Sibyl spadá do doby od 8. do 6. století před naším letopočtem, druhá pak do 3. století před Kristem. Sibylská proroctví byla oblíbená také v době Alexandra Velikého. Sibyly a jejich věštby se těšily vážnosti u státníků a filozofů, k jakým patřil třeba Platón.

Význam Sibyl tedy spočívá ve věštění budoucnosti a Sibylské zprávy se podobají bájím.

První z nich je sága o Kassandře, dceři krále Priama, která varovala před legendárním trójským koněm a věštila zkázu svého rodného města Tróje. Odtud také pochází okřídlené rčení o „Kassandřinu volání“ jako o varování pronášeném marně do větru.

Kassandra, jinak též Alexandra, dostala údajně dar věštění od Apollóna. Protože však odolala božským svodům, stal se jí dar prokletím, neboť jejím slovům nikdo nevěřil. Sága o Kassandře, jež má bezesporu své historické jádro, uvádí též jméno její sestry - dvojčete Heleny.

Proč věštkyně spálila svitky?

Dlouhou dobu se hovořilo jen o jediné Sibyle a teprve později se jejich počet zvýšil podle různých zdrojů až na celých dvanáct. Sibyly přitom žily na různých místech a v různých zemích. V Itálii se mluvilo hlavně o Sibylách z Cumae a Tiburu. Kunejská Sibyla, kterou Virgilius nazýval Dosphobe, nabídla podle pověsti římskému králi Tarquiniu Superbovi devět svitků Sibylských knih. Králi však připadala požadovaná suma příliš vysoká. Poté Sibyla vhodila nejprve tři a pak ještě jednou tři svitky z devíti do ohně. Teprve když shořely, prohlásil král, že je ochoten za zbývající tři svitky zaplatit cenu určenou původně za všech devět. Tyto tři knihy věšteb „Libri Sibyllini“ byly v Římě uchovávány jako „svaté spisy“ v chrámu na Kapitolu a střežil je k tomu ustavený sbor kněží. Do těchto Sibylských knih se totiž smělo nahlédnout pouze na výslovný příkaz římského senátu.

Proroctví zkoumal císař Augustus

V roce 83 př. n. l. byl chrám i s nejstarší sbírkou věšteb zničen požárem. Aby bylo možno vysoce oceňované sibylské věštby znovu sepsat, vyslal římský senát posly do řeckých měst v Malé Asii, aby tam zejména v Apollónových chrámech pátrali po zachovaných věštbách. Z výroků Sibyl, objevených v chrámech, byl pak vytvořen nový souhrn obsažený v několika knihách. Augustus nechal texty důkladně přezkoumat a jen ty, které odborníci té doby uznali za pravé výroky Sibyl, směly být uloženy v chrámu na Falatinu.

Svaté texty byly uctívány do počátku 5. století našeho letopočtu. Pak je ale dal spálit římský vojevůdce z doby stěhování národů Stilicho, kterého posléze popravili v roce 408.

Z pravých sibylských knih uchovávaných na kapitolu, nazývaných „Libri fatales“, se jich zachovalo jen málo.

Pavel Kovář

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2258861
DnesDnes450
VčeraVčera751
Tento týdenTento týden450
Tento měsícTento měsíc14269

Partnerské weby