0342myty 1Miliony lidí fascinují mýty o Homérových hrdinech, Hektorovi, Agamemnovi či Odysseovi. Muž, který oživil jejich slávu, se stal díky svým objevům slavným archeologem. Byl to ale i zručný obchodník a jeho svědomí nebylo úplně čisté. Podle některých odborníků dokonce čas od času podváděl.

 

Výškou postavy - 157 centimetrů - byl Heinrich Schliemann mrňous, ale o to víc byl hladový po penězích a uznání. Miliony vydělal jako obchodník s indigem v ruském Sankt Petěrburgu, jako zlatokop v Sacramentu v USA a jako žralok mezi obchodníky s nemovitostmi v Paříži. Když měl dost peněz, rozhodl se uskutečnit svůj sen - nalézt Tróju.

V jednačtyřiceti letech začal na Hasserliku v Turecku kopat. Zamlčel však, že na Tróju nepřišel sám, ale že to byla idea jeho přítele Franka Calverta. Poklad měla z naleziště vynést Schliemannova druhá žena Sophia, rodilá Řekyně, a to v koších na zeleninu.

Nález „mrňouse“ učinil slavným a jeho ženu nesmrtelnou. Nazval jej Priamonským pokladem, ale s legendárním trójským králem to nemělo nic společného. Poklad pocházel z doby o tisíc let starší, než kdy žil slavný trójský král.

Podivné zmizení záhadných beden

Psal se 12. duben 1945. V Americe zemřel prezident Roosevelt, sovětská vojska stála před Vídní a v Berlíně vůdcův šéf propagandy Goebbels otevřel láhev šampaňského. Proč? Měl napsáno v horoskopu na duben, a on mu věřil, že velká událost změní chod dějin a přinese vítězství německým zbraním. A úmrtí prezidenta USA byla velká událost. Pár set kilometrů od Goebbelse, v nedobytné pevnosti v zoo v Mnichově, hlídal profesor Unverzagt záhadné bedny. Nedobytnou pevnost však zanedlouho obsadila Rudá armáda, a to bez jediného výstřelu. Pro to není vysvětlení. Rusové šli najisto a nalezli Priamův poklad. Je to zvláštní, neboť o pokladu prakticky nikdo nevěděl. A poklad se ztratil. Vojáci tvrdili, že jej nevzali, profesor Unverzagt byl přesvědčen o opaku.

Je za vším trójská válka?

Podezřelí byli sami Němci, kteří - jak se mnozí domnívali - v pokladu viděli zdroj peněz po prohrané válce. Nad originálem se ale na 50 let zavřela země.

Byla to „perestrojka“, která pomohla pokladu na svět? Nebo rivalita mezi petrohradskou Ermitáží a moskevským muzeem Puškina? Poklad se každopádně objevil v Puškinově muzeu v Moskvě...

Z čeho pramení fascinace tímto pokladem? Je to cena zlata nebo jeho stáří? Jsou to heroické činy krále Priama? Či je to mystérium mýtu o ztracené Tróje? K tomu je třeba přidat ještě něco navíc - trochu fantazie, romantiky a neuvěřitelné spletité skutečnosti.

Nabízí se odvážná myšlenka - nezačaly všechny záhady už v trójské válce? Tam se také bojovalo více hlavou než zbraněmi...

Petr Vokáč

 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2258858
DnesDnes447
VčeraVčera751
Tento týdenTento týden447
Tento měsícTento měsíc14266

Partnerské weby