0344dejiny 2Už po staletí říkají lidé v okolí prazvláštního kopce Hrádok na předměstí Martina, že se v jeho nitru nachází hrob bájného hunského náčelníka Attily...

Kdo vlastně byl Attila, kterému Evropané v té době říkali „Bič boží?“ Jednalo se o náčelníka hord hunských nájezdníků, které vtrhly do Evropy odkudsi z donských stepí kolem roku 375 po Kristu a prohnaly se Evropou až do střední Francie.

 

Jejich kruté jednání i barbarský zjev způsobovaly děs mezi všemi, kdo měli tu smůlu a potkali je. Evropané je dokonce nepovažovali ani za lidské bytosti, ale za potomky čarodějnic a duchů z bažin.

Velká bitva spojených armád

Kolem roku 433 se náčelníkem těchto band stal Attila. Zpočátku vládl spolu se svým bratrem, ale toho nechal záhy zavraždit a na trůn Hunů usedl sám. Nadále pokračoval v dobývání a ničení Evropy, stál v čele obrovské hunské armády. Její postup se podařilo zastavit teprve v obrovské bitvě na Katalaunských polích u Chalons, a to spojenou armádou ŘímanůVizigótůAlanů a Franků pod vedením římského velitele Flavia Aetia. K řeži došlo 20. června roku 451 po Kristu a ačkoli během ní padl vizigótský náčelník (král) Theodorich I. a Evropanů byla oproti Hunům jen polovina, musel nakonec Attila zatroubit k ústupu.

Když se tím jeho postup do Galie zastavil, jeho síla nebyla ještě zlomena.

Je v hrobce pohádkový poklad?

Hunskou hrozbu odvrátila až nečekaná smrt Attily na počátku roku 453, jeho říše se poté rozpadla. Legenda říká, že se upil k smrti na své vlastní svatbě, v pořadí už sedmnácté. Jiná verze tvrdí, že ho ještě na svatebním loži zavraždila novomanželka. Ať tak či tak, podle staré pověsti byl pohřben v nitru obrovské mohyly obklopené ze všech stran horami, poblíž soutoku čtyř řek a potoků. Tok jednoho z nich byl odveden stranou. Attilovi muži vykopali hrobku, do které uložili tělo svého náčelníka, přidali pohádkový poklad a nad hrob navršili umělou mohylu. Nakonec do koryta navrátili potok, který tekl podél úpatí mohyly.

A přesně tohle místo odpovídá poloze Hrádku na okraji slovenského Martina, které v té době navíc leželo uvnitř Attilovy obrovské říše.

Úžasný objev

Spekulace o Attilově hrobce podnítil v roce 1933 úžasný nález českého inženýra Františka Štěpána. Pražský rodák tehdy na vlastní pěst prozkoumával břehy Váhu s virgulí a nalezl velký blok kovu. Během archeologických prací, zahájených v roce 1935, se podařilo v nebezpečném terénu prokopat do hloubky 20 metrů, kde se k úžasu všech v sypkém materiálu objevila obrovská železná deska. Kolem ní ležely zbytky lastur, což se shodovalo s popisy hunských pohřbů. Bohužel, další den těsně před vyzvednutím desky došlo ke katastrofě. Do štoly vykopané v sypkém písku se nahrnula voda.

František Štěpán ale nerezignoval a dal kopat boční šachtu od severozápadu. Když se dělníci 27. června dostali k zatopené železné desce až na vzdálenost 43 metrů, situace se opakovala. Prvního srpna 1935 musely být další práce z bezpečnostních důvodů zastaveny. Hned následující den, jen o pár hodin později, došlo k obrovskému závalu.

Možná se tedy Attilův poklad a jeho ostatky stále nacházejí uvnitř uměle vytvořené mohyly, jen na dohled od sídliště v Košútách…

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2258878
DnesDnes467
VčeraVčera751
Tento týdenTento týden467
Tento měsícTento měsíc14286

Partnerské weby