0745pohanske 2Ladakalnis, v českém překladu Ledovou horu, najdeme na nejjižnějším cípu miniaturního pohoří, které se táhne mezi jezery Linkmenas a Ükojas v nádherné krajině poblíž litevsko-lotyšské hranice.

 

Samotnou horu Ladakalnis považují mnozí za nejkrásnější místo celého kraje, výhled z jejího vrcholu je ohromující. Poutníkovi se tu před očima rozevře takřka panoramatický pohled do krajiny jezer a hustých lesů, které jako zelené kožichy bájných pohanských čarodějů přerušují temně blankytnou modř zdejších jezer.

Spirituální ochránci

Až do konce 14. století se na hoře odehrávaly obětní obřady pohanských obyvatel jezernaté části Pobaltí. Staří Litevci věřili, že je hora posvátná a na jejích prudkých svazích žije kromě bohyně Mary také Jezerní královna a další lesní a vodní spirituální ochránci a páni zdejšího kraje. Vznikl tu i posvátný háj, do kterého mohli vstoupit jen kmenoví čarodějové a mágové, a to prý se zatajeným dechem, aby jím nezesvětili božské místo. Na vrcholu Ladakalnisu, v místech kolem překrásného dubu, se také slavily zimní a letní slunovrat.

Všechny tyto údaje jsou poměrně spolehlivě potvrzeny i ve starých kronikách bojovného řádu livonských rytířů. Na obranu proti nim vyrostlo na hřebenu naproti Ladakalnisu už v 8. století po Kristu pohanské hradiště Ginučiai, ze kterého někdy ve 12. nebo 13. století vznikl dřevěný hrad.

Mocná síla starých bohů

První známý útok na Ginučiai uskutečnili křižáci po předchozím zničení pohanských okrsků na Ladakalnisu (v roce 1373), ale pomsta pohanských bohů vzývaných starými Litevci (kteří je nadále navzdory přijatému křesťanství potajmu uctívali) byla strašná. Nejenže rytíři byli zdrcujícím způsobem poraženi a odraženi, ale Litevci je pronásledovali ještě dlouhé míle na sever do hloubi dnešního Lotyšska.

Podruhé přitáhli rytíři livonského řádu umanutě hned o dva roky později a byli opět odraženi. Uspěli až napotřetí, v létě roku 1433, kdy hrad Ginučiai padl, byl vypálen a zcela rozvrácen. To ale byla jen labutí píseň pobaltských křižáků, protože už o dva roky později byla jejich armáda na hlavu poražena v bitvě u Pabaiskasu.

Neobyčejná energie hory

Toto litevské vítězství, za značné pomoci polských vojáků, znamenalo konec snah livonského řádu o podmanění tohoto území. I když hrad Ginučiai už nebyl obnoven, nadále se po staletí scházeli na nedaleké Ledové hoře Ladakalnis potomci starých pohanů k pohanským obřadům a obětem.

Řada Litevců, žijících v tomto pustém a jen řídce obydleném kraji, potajmu přiznává, že se na vrcholu Ladakalnisu konají pohanské obřady i dnes. Mnoho záhadných kamenných řad na vrcholu, stejně jako neobyčejně silná pozitivní energie tryskající z nitra pískovcové hory, to jen potvrzuje.

(bla)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2281867
DnesDnes135
VčeraVčera1209
Tento týdenTento týden135
Tento měsícTento měsíc14116

Partnerské weby