Před několika lety jsem stál s kolegy v muzeu v Berlíně před sochou Nefertiti. Byla objevena v Egyptě roku 1912 archeologem Ludwigem Borchardtem. Byli jsme uneseni její krásou. Dlouho mi trvalo, než jsem přesvědčil ředitele muzea, aby nás nechal Nefertiti fotografovat. Netrvalo dlouho a kolegyně

pronesla: „Co se rozplýváte, vy nevíte že je falešná?“ Já jsem se neudržel a odvětil: „Vy vůbec nemáte ponětí, co říkáte!“ Mohl jsem si to dovolit, známe se mnoho let. Odpověděla: „Já ano, ale vy ne. Jednou zjistíte, že obdivujete falzifikát. Jednou přijde doba, kdy se mi omluvíte.“

S omluvou jsem se rozhodl nepospíchat a začal jsem pátrat.

Z vyměřovače vědecký atašé

Berlíňan a archeolog Ludwig Borchardt přišel do Egypta na konci 19. století. Vlastně archeologem vůbec nebyl. Měl sice přírodovědecké vzdělání, ale živil se ve východním Prusku (konkrétně v dnešním Kaliningradu) vyměřováním. Vyměřoval všechno, od budov až po stáje.

Měl však práci jen občas. Proto ve volném čase navštěvoval muzea. Na jedné hliněné desce uviděl jakési základy budovy. Deska pocházela z egyptských pyramid. Začal se tedy věnovat pyramidám a zvítězila „umělecká dráha“. V roce 1895 se jeho sen stal skutečností, poprvé se dostal do Egypta. Ale ne jako archeolog, ale přišel sem studovat architekturu domů.

Zpět do Berlína se vydal jen proto, aby na berlínské univerzitě obhájil titul doktora. Později se do Afriky vrátil už jako vědecký atašé na německém konzulátu v Káhiře. Mimo konzulární činnosti se věnoval i archeologickému výzkumu, a především nákupu archeologických artefaktů.

Německy systematická preciznost

Více než tři tisíciletí nikdo egyptské el-Amarně nevěnoval pozornost. Pak sem v podobě Ludwiga Borchardta zavítala německá preciznost. Roky ubíhaly, ale Ludwig Borchardt pracoval pečlivě a systematicky.

Pak přišel 25. listopad 1912. Jeho tým vykopal asi 30 centimetrů velkou nedokončenou vápencovou skulpturu, která byla pojmenována „líbající král“. Borchardt usoudil, že týmu se podařilo objevit ateliér nějakého významného sochaře. Zanedlouho byla nalezena i tabulka se jménem umělce. Borchardt začal dělat v Thutmosově ateliéru pořádek…

Nečekaný objev busty

Dne 6. prosince 1912 kolem 13. hodiny pospíchal jeden z dělníků v el-Amarně do domu, kde Ludwig Borchardt bydlel, a vzrušeně vykřikoval: „Mister, Mister!“ a podával egyptologovi lístek papíru, na němž stálo: „Busta v životní velikosti.“

Když dorazil na místo, všichni se dívali do trychtýřové jámy, na jejímž dně byl vidět kus sádry připomínající lidský krk. Borchardt se neprve snažil vytáhnout celou bustu ze sutin, v kamení a hlíně byla však pevně zaklíněna. Po nějakém čase ji však uviděl v plné kráse. Když ukázal bustu přítomným, zavládlo kolem hrobové ticho.

Po prvním ohledání busty si Borchardt zapsal do svého deníku: „Busta má poškozené jedno ucho a zcela zachovalou tvář.“ Pak připsal, že chybí levé oko.

Druhý den nechal prosít písek z místa nálezu, ale oko se nenašlo.

Kdo byla Nefertiti?

Uprostřed 14. století před naším letopočtem se egyptský národ dal do pohybu. Karavany zvířat a lidí s povozy naloženými celým majetkem táhly po i proti proudu řeky Nilu. Cílem stěhování byla el-Amarna. Město, kde by mělo vládnout jiné náboženství, které založil manžel Nefertiti – faraon Achnaton. Město, kde měli najít štěstí a blahobyt.

Jméno Nefertiti v jazyce starých Egypťanů znamená „Kráska přišla“. Egyptologové se domnívají, že to byla mitanská princezna, která se dostala do faraonova harému. Podle některých hypotéz mohla být příbuznou (dokonce sestrou) samotného faraona. Každopádně se stala velkou královskou manželkou se jménem Neferneferuaton Nefertiti, faraonovi porodila čtyři dcery.

Zda zemřela přirozenou smrtí, není zcela jasné. Její tělo se nikdy nenašlo.

Nejdokonalejší kráska

Od okamžiku, kdy byla v Berlíně vystavena necelých 50 centimetrů vysoká a asi 20 kg vážící busta, se historikové přou o jejím původu. A to nejen o biologickém, ale i uměleckém ztvárnění. Kopie královniny sošky se objevují na plakátech a mnozí tvůrci módy považují tvář Nefertiti za nejdokonalejší symbol ženské krásy.

Její cena se podle pojišťoven odhaduje mezi 300 a 400 miliony euro, tedy něco kolem 10 miliard korun.

Spolehlivé určení stáří busty Nefertiti není možné. Uhlíkovou metodu C-14 je možno použít jen u organických materiálů. A barva, která by mohla být organického původu na Nefertiti, pro uhlíkovou zkoušku údajně nestačí. Čili její stáří je odvozeno z Nefertitina okolí a jmen, o kterých panují spolehlivé letopočty. Mělo by to být 3 300 let.

Petr Vokáč

(Pokračování v příštím čísle)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967022
DnesDnes257
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1159
Tento měsícTento měsíc12627

Partnerské weby