Do světových statistik se dostalo několik lidí, kteří při pádu z neuvěřitelných výšek přežili svoji zdánlivě jistou smrt. Zatímco některé případy upadly časem v zapomnění, jiné se dostaly dokonce do Guinessovy knihy rekordů, jako třeba pád z největší výšky bez

nejmenší ochrany těla, dokonce i bez padáku. Tento případ přežil 3. ledna 1943 Alan E. Magee, zádový střelec v bombardéru B-17, který zůstal v hořícím letadle. Jednalo se o letce vysoké mohutné postavy, kterému se padák nevešel do střelecké věže, takže ho ukládal do trupu. Po zásahu protiletadlovým dělostřelectvem neměl čas jej vzít, neboť byl vymrštěn dírou v trupu letadla ven. Přitom mu vítr strhl i kyslíkovou masku. Jelikož se vše odehrávalo ve výšce přes sedm kilometrů, ztratil při nedostatku kyslíku vědomí. To zřejmě přispělo k jeho záchraně, když padal uvolněně a končetiny mu vlály vzduchem. Dopadl na skleněnou střechu nádražní haly, kde se také po ztrátě vědomí probral, aby posléze upadl znovu do bezvědomí. V nemocnici pak strávil tři měsíce, ale vyvázl živý.

Hosteska z jugoslávského letadla

Do Guinessovy knihy rekordů se rovněž dostala hosteska jugoslávského letadla DC-9 JAT, třiadvacetiletá Vesna Vulevič, která přežila atentát, při němž zahynulo 27 osob. Po výbuchu nálože ustašovských iniciátorů v lednu 1972 ve výšce 10 km se letadlo rozpadlo. Vulevič zůstala v zadní části trupu, který během pádu zřejmě díky vzdušným proudům a byl unášen po mírnější dráze k zemi. Hosteska byla nakonec nalezena v troskách živá mezi sedadly v potoce u České Kamenice v severních Čechách. Z celé události si ale nic nepamatovala, její vzpomínky končily při nástupu do letadla. V bezvědomí zůstala 27 dní, utrpěla poranění páteře, těžký otřes mozku, ale vše nakonec přežila bez závažnějších následků.

Nafilmovaná katastrofa

Na jaře roku 1974 se zase do zryté země čerstvě osetého trávníku zabořil do hloubky dvaceti centimetrů seržant Roger Raynolds v USA a přežil bez větších poranění. Stalo se mu to při seskoku padákem, jenže ten se mu z jakýchsi příčin neotevřel, takže padal zcela volně. V tomto případě se jednalo o přežitý pád, který se podařilo dokonce nafilmovat. Při letu vzduchem neroste rychlost úměrně s časem jako za volného pádu ve vakuu. Lidské tělo sice neklade velký aerodynamický odpor, přesto dochází po zhruba 180 metrech letu k poklesu rychlosti asi na 50 m/s, která pak již dále neroste.

Přistála na hromadě písku

Před řadou let vypadla ze čtvrtého patra domu na Václavském náměstí v Praze holčička. Dopadla na dráty vedení městského rozhlasu, svezla se na hromadu písku, a když vyděšení rodiče seběhli na chodník, našli ji, jak si dělá z písku bábovičky. Byla nezraněna. Při pádu člověk nemůže pevností těla, silou ani jinými reakcemi zabránit zranění či smrti. Má však určitou možnost ovlivnit svým chováním rychlost pádu. Padat se sníženým svalovým napětím, naplocho, s roztaženýma rukama a nohama, vlát vzduchem. Praxe ukázala, že to má jistý smysl. Účelovou reakcí při volném pádu je především úplné uvolnění. Snad se tak zvyšuje aerodynamický odpor těla a napomáhá to zpomalení rychlosti.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1726656
DnesDnes882
VčeraVčera1133
Tento týdenTento týden4514
Tento měsícTento měsíc23174

Partnerské weby