Angažoval se i Adolf Hitler

Do roku 1924 neměli v Berlíně odvahu bustu veřejně vystavit. Bylo to údajně na přání samotného LudwigaBorchardta. Už tehdy se přemýšlelo jaký je důvod, když busta byla přivezena

legálně.

Po představení busty veřejnosti byla reakce Egypta okamžitá. Nabízel za Nefertiti jiné archeologické nálezy. Roky ubíhaly a Nefertiti se v Berlíně pomalu zabydlovala. A nic se na tom nezměnilo do dnešních dnů, přestože se v roce 1933 uvažovalo o jejím navrácení Egyptu. Konkrétně výměnou za jinou archeologicky cennou sochu.

Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 1933 se dostal Adolf Hitler k moci, konkrétně to byl rok jeho zvolení německým kancléřem. Hitler se rozhodně vyslovil proti vydání Nefertiti do Egypta. Údajně se s Nefertiti zavřel do pracovny a po dvou hodinách prohlásil: „Co německý lid má, to si také ponechá. Je to mistrovské dílo, šperk, skutečný poklad. Nechám jí postavit muzeum a bude stát pod kopulí.“ Navíc oficiálně sdělil, že Nefertiti považuje za svoji ikonu

a že ji nikdy nikomu nevydá.

Byl to Hitlerův trik? Chtěl tím získat čas? Hitler totiž nechal zhotovit kopii, což dokazuje fotografie podstavce s číslem AH 537. Byla určena pro jeho muzeum umění v Linci zvaném Germania. K tomu v důsledku II. světové války ale nikdy nedošlo.

Záhadné stěhování do solného dolu

Druhá světová válka se nakonec dostala tam, kde začala. Německo počalo schovávat umělecké předměty. Z berlínského bunkru v zoo byla busta Nefertiti přemístěna do Merkers.

Slavná socha skončila v šest set metrů hlubokém solném dole. O tom nejsou pochybnosti. Dodnes není ale jasné, jak se tam dostala.Nikde se nenašel žádný záznam, že by se stalo něco mimořádného, co by bylo příčinou „přeložení“ busty z jedné bedny do druhé.

Proč se zmiňuji o bednách? Nejasnosti jsou v číslování bedny, ve které Nefertiti opustila bunkr v Berlíně a bedny, ve které se dostala do solného dolu. V bunkru v Berlíně, to se ví jistě, byla uložena do bedny s číslem 28 a v dole  Merkers byla nalezena Američany dne 4. dubna 1945 v bedně číslo 34. Byly tedy Nefertiti dvě?

Chtěl Borchardt ohromit prince?

Na základě historických skutečností se tedy začalo spekulovat. Při nalezení bylo zjištěno, že zemina na bustě neulpěla ani po dobrých třech tisících letech. Zajímavý úkaz. Nebylo důležité, že byla objevena na Mikuláše, ale že to bylo v den, kdy expedici navštívil saský princ Johann Georg s doprovodem. Jak se mohlo stát, že byla objevena právě v den návštěvy prince?

Vysvětlení se nabízí a není tak složité. Zhotovil ji sám objevitel, zahrabal a v den návštěvy prince „objevil“. Chtěl Ludwig Borchardt prince ohromit? Je myšlenka, že Borchardt zhotovil bustu sám, šílená? Zdaleka ne.

Padělaná stéla

Ludwig Borchardt byl často viděn, jak se s noblesou v egyptské Káhiře pohybuje ,,v klanu archeologických padělatelů“. Bylo to tak podivné, že jeho snažení o kontakty s padělateli na něho vrhalo stín budoucího potenciálního podvodníka.

Pravdou je, že Borchardt sbíral u padělatelů zkušenosti, a pak je v praxi skutečně vyzkoušel. Vzpomeňme na padělek stély, která byla nalezena na konci 20. let minulého století v muzeu v Berlíně. Kdo ji muzeu prodal? Jistý archeolog Ludwig Borchardt.

Za pozornost také stojí, že se proslavil i na druhé straně barikády. V roce 1927 se postaral

o evropský „padělatelský skandál“. Procházel evropskými muzei s archeologickými artefakty

a mnoho z nich k nelibosti ředitelů odhalil jako padělky.

Ale ono se to stávalo častěji, jak napsal berlínský Morgenpost. A ne všechny takové kauzy se dostaly na veřejnost. Dlouhý čas platily artefakty za pravé. Ale jak se zlepšovaly kriminalistické metody a porovnávání materiálů, byly některé prohlášeny za falešné.

Petr Vokáč

(Dokončení v příštím čísle)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1872360
DnesDnes403
VčeraVčera793
Tento týdenTento týden2003
Tento měsícTento měsíc14931

Partnerské weby