Jeden z podivuhodných a nezvykle zajímavých skalních útvarů se nachází přibližně šest kilometrů jižně od Děčína, poblíž horské samoty zvané Kout (dříve Gaute). Dostal jméno Kamenná jahodářka. Ta je tvořena vypreparovaným skalním sloupem s výškou kolem sedmi metrů, na vrcholu

opatřeným kulovitým balvanem nápadně připomínajícím lidskou hlavu. Z tohoto jedinečného skalního útvaru obestřeného dávnou magií na vás hned při prvním pohledu dýchne neznámé, až trochu strach nahánějící, tajemno. Zvláště pak citliví a vnímaví jedinci zde pociťují úzkost s napětím a psychotronici silné mrazení.

Není tedy překvapením, že se ke Kamenné jahodářce váže pověst v nejrůznějších obměnách. Podle jedné z nich žila počátkem 17. století v jednom domě samoty Kout bohabojná stará vdova Sabina Marxová se svou lehkomyslnou a velmi nezbednou vnučkou Petronelou. Když se v den svatého Jana Křtitele roku 1614 chystala stařenka do kostela na mši, napomínala nejprve mírně a pak stále naléhavěji svoji vnučku, aby šla s ní. Upozornila ji na zvuk zvonů, který tehdy zněl jaksi varovně. Vnučka se však vysmála jak své babičce, tak kostelu i mši svaté a již se viděla spíše večer na tancovačce. A tak šla stařenka do kostela sama.

Petronela pak místo na mši šla se sousedovic Terezou sbírat do blízkého lesa jahody. Když v nedalekých Těchlovicích zvonily zvony k pozdvihování, poklesla Tereza na kolena a pokřižovala se, což se Petronele zdálo být směšné. Proto jí řekla: „Než bych své nohy ohýbala v kolenou, to ať mi radši tancem zkamení,“ přičemž skočila na blízkou skálu a rozpustile na ní tančila. V té době se však již kolem vraceli lidé z nedalekého Rytířova i s její babičkou. Petronela se jim ze skály posmívala a na babičku zvolala: „Bábo Sábo, ty stará vráno! Hleď co mám místo mše,“ a ukazovala jí hrnek plný jahod. To stařenku natolik rozzlobilo, že na svoji vnučku zakřičela: „Nedopusť Bože, aby ta dívka byla ještě horší a proměň ji navždy v kámen! Otočila se a s bolestí v srdci šla domů, aniž by se dále po vnučce ohlížela.

Co ale vyřkla, to se i stalo. Když to stařenka zjistila, rozrušilo ji to tak mocně, že ji na místě pod skálou ranila mrtvice. Bezvládně padla k jejímu úpatí a srostla se skálou.

Skalnatý útvar pak podle pověsti rok od roku rostl a postupně ztrácel lidskou podobu. Duch Petronely se však stále potuloval lesem a děsil pocestné. Ještě dlouho potom byl ve skále patrný i zkamenělý hrnek s jahodami, který měla Petronela u opasku zástěry.

(kov)

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Domeček zdraví

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1726669
DnesDnes895
VčeraVčera1133
Tento týdenTento týden4527
Tento měsícTento měsíc23187

Partnerské weby