Legendy jsou nedílnou součástí historie hradů a stejně tak je tomu u Veveří. Jeho pojmenování pochází z první poloviny 11. století. Kníže Kunrad pronásledoval jelena a na kopci si chtěl odpočinout. Psi začali náhle štěkat a kníže se šel

podívat, co je rozrušilo. Z mohutného dubu vyrazilo jako o závod velké množství veverek. Knížeti se krajina líbila a rozhodl se zbudovat na kopci hrad. A ani veverky nepřišly zkrátka.

Templáři a jejich poklad

To ovšem není ta nejpopulárnější pověst, ta musí být přece o pokladu. V roce 1304 údajně navštívil Veveří sám velmistr templářského řádu Jacques de Molay. Templáři totiž přímo na hradě nebo v jeho okolí uschovali poklad, který přivezli na dvanácti povozech. Celá legenda, připomínají historici, má jen jednu vadu na kráse - hrad nikdy templářům nepatřil. Podle hledačů pokladů to ovšem není důvod, proč by tam templáři nemohli poklad uschovat.

Jeden poklad však na Veveří byl. Jedná se o deskový obraz „Madona z Veveří“ od mistra vyšebrodského oltáře z druhé poloviny 14. století. Markrabě Jindřich, mladší bratr Karla IV., udělal z hradu svoji hlavní rezidenci a pro kapli svatého Prokopa objednal deskový obraz.

Po zrušení hradní kaple byla Madona přenesena do hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie v předhradí. Dnes je ozdobou stálé expozice gotického umění v Národní galerii v Praze.

Nacistický tajný výzkum

Ve 20. století Veveří patřilo Morici Arnoldovi de Forest-Bischofsheimovi. Panství spravoval z Londýna a tehdy Veveří, a to celkem třikrát, navštívil jistý Winston Churchill, jenž byl v té době ministrem obchodu Velké Británie. Jedna z návštěv byla dokonce součástí jeho svatební cesty s manželkou Clementine.

Hrad navštívil i T. G. Masaryk a dokonce se o Veveří uvažovalo jako o prezidentské rezidenci. Za II. světové války byl zkonfiskován pro potřeby německého wehrmachtu a byla zde zřízena laboratoř SS. Zdejší pobyt nacistických jednotek je dodnes zdrojem legend sahajících od tajných výzkumů až po výrobu superzbraní...

Po II. světové válce navázal hrad na předválečné tradice, ale brzy se z něj stalo lesnické učiliště (později závodní škola práce). Teprve v polovině 90. let minulého století se začalo s restaurováním historických skvostů.

Nedobytná zemská klenotnice

Nezapomeňte se při prohlídce zastavit u šestibokého kamenného tubusu se schodištěm. Byla to moravská zemská klenotnice markraběte Jana Jindřicha. Byla údajně, i když je to neprokázaná hypotéza, nedobytná. Vcházelo se do ní z vrchu po padacím můstku a ten byl střežen.

Petr Vokáč

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2145314
DnesDnes157
VčeraVčera557
Tento týdenTento týden4461
Tento měsícTento měsíc13129

Partnerské weby