Použijeme-li příměr „trojský kůň“ charakterizujeme lest a zradu. Díky Homérovi, který nám věrně popsal trojskou válku, víme, že se jednalo o dutou dřevěnou maketu, do níž se vešlo několik desítek řeckých bojovníků. Dar to

byl vpravdě nečekaný a později se ukázalo, že zákeřný. V Homérově eposu Trójané na svoji bezelstnou víru v nepřítelovu šlechetnost krutě doplatili. Možná, že se jim prostě neobvyklý artefakt jen zalíbil a chtěli si s ním ozdobit město.

Existoval trojský kůň, nebo je to jen výmysl a fikce?

Zřejmě je to opravdu jen pohádka. Předtím, než Heinrich Schliemann v poslední čtvrtině 19. století objevil se svojí řeckou manželkou Sofií na pahorku Hisarliku pozůstatky starověké Tróje, historici byli přesvědčeni, že i samotná Trojská válka je pouhou legendou.

V případě trojského koně si pochybnosti mohou dovolit. Není totiž vůbec jisté, že obří dřevěnou sochu Řekové za hradby Tróje poslali. Mohla to totiž být loď, respektive obchodní plavidlo, jehož příď zdobila koňská hlava. Tuto teorii zastává například italský námořní archeolog Francesco Tiboni. Loď by totiž Trójané přijali bez pochybností, byla to prý v oněch časech pocta ve formě daru, který se uděloval nepříteli jako uznání bojové převahy. A že se mohli v útrobách lodi a v podpalubí ukrývat po zuby ozbrojení Řekové? To je možné.

(elk)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2071759
DnesDnes921
VčeraVčera982
Tento týdenTento týden4207
Tento měsícTento měsíc18795

Partnerské weby