Když bylo Markovi Šarbortovi 25 let, byl prototypem úspěšného mladého byznysmena. Budoval si cílevědomě kariéru a brzy usedl na post, na který jiní mohou pomýšlet tak ve věku kolem padesáti let. Potěšilo ho, že se věci plní, jenže kolem sebe vnímal podivné

prázdno. Proto se rozhodl k radikálnímu kroku a odjel na nějaký čas do Indonésie. Po návratu dal v korporátu okamžitě výpověď a začal se rozhlížet po práci, která by měla hlubší smysl, nepřinášela by mu jen velké peníze. Vnímal určitou nevyváženost a vlastně asi tak trochu hledal i smysl života. Další dva měsíce pak ještě strávils batohem na cestách po Evropě, spal na písečných dunách, surfoval na francouzských vlnách aabsolvoval pěšky i část známé poutní trasy do Santiaga de Compostela. Po celý ten čas rekapituloval svůj život a naplno si uvědomil, že život není jen o penězích, že má i větší poslání, které však každý musí v sobě objevit.

Marek nám k tomu řekl: Peníze jsou produkt práce, ale člověku nestačí. Práce by nás měla i nějak naplňovat. Z toho, co jsem si uvědomil na svých cestách, čerpám dodnes a mám díky tomu vlastní životní filozofii.“ Říkám jí V. O. D. A. a shrnul bych ji asi takto: „VÝJIMEČNOST nás a okolního světa je to, z čeho můžeme vždy čerpat. ODOLNOST vůči všem zkouškám je to, co v sobě musíme nejprve objevit a pak rozvíjet. DOKONALOST je ve všem, co se děje, ať si ‚remcáme‘, jak chceme. A AKCE je síla, která hýbe vesmírem, bez ní se nikam nepohneme.
Marku, teď se ale mimo jiné zabýváte i sny. Proč jste s tím vůbeczačal, co vás k tomu vedlo?

Bylo to hodně intuitivní. Někdy vloni, zkraje léta, jsem zavadil o článek na téma probuzení kreativity.Tu potřebuji, bez ní bych byl ve své profesi produktového a projektového manažera k ničemu.Jedním z tipů bylo i zapisování snů. Řekl jsem si, proč ne. A postupem času jsem při zapisování přicházel na zajímavé souvislosti, kterým jsem zprvu nepřikládal žádný význam.
Můžete být konkrétnější?

Jistě. Často se mi stávalo a stává, že se vracím do některých snů opakovaně, v rozmezí několika let. A děj se tak rozvíjí. Vracím se i do snů, na které jsem už třeba úplně zapomněl.Procházím v tom snu stejnou situací, ale už s jinou energií, a tak mě to pouští dál.
To je zajímavé. Ale zpět k zaznamenávání snů. Co jste díky tomu objevil?
Ověřil jsem si, že při zapisování snů je velmi důležité zachytit především pocity. Je to totiž především energetická záležitost, proto k sobě musí být člověk upřímný. A člověk si musí uvědomit, přiznat, co mu emoce ze snu napovídá. Sny totiž mnohdy nejsou vůbec příjemné a ukazují i to, co vidět nechceme. Na nás je, abychom přijali toto poselství podvědomí. Když si niterné pocity nepřiznáme, zablokujeme tím energii a tak i svou transformaci, která mohla přijít. V podstatě se ale nic hrozného nestane, pár dní nás může bolet hlava. (smích)

Ale protože se vše cyklicky opakuje, přijde podobná situace nebo sen znovu a znovu...
Sen a naopak realita v bdělém stavu, jaký mezi nimi vidíte rozdíl?

Jak jsem sny zapisoval, velmi často jsem vnímal čistou paralelu s realitou.Zdálo se mi třeba o kamionu s roztrženou plachtou. Ten den jsem šel v Praze Vodičkovou ulicí asám od sebe jsem se zastavil a vedle mě stál přesně takový kamion s roztrženou plachtou jako ve snu. V takových chvílích máte pocit, že se čas zpomalil, nelze si toho nevšimnout. Přesně v tu chvíli víte, že to, co vidíte, s sebou nese stejnou energii, náladu nebo emoci, jakou jste vnímali ve snu. Realita a sen se tedy často prolínají. Je to jako dejá vu, které v posledních měsících prožívám i několikrát denně, což je hodně zajímavé.(smích). Někdy je to tedy celkem „hukot“ a je to dost intenzivní, dlouhé, jindy zase lehčí, kratší.

Dejá vu je samo o sobě zajímavé téma. Můžete být konkrétnější?

V ten moment, kdy ho prožívám, si vždy plně uvědomuji, že jsem tam, kde jsem už byl a něco se po mně „chce“, něco se má pročistit, je potřeba něco změnit. Mně už to dává smysl a poznám, kdy to přijde. Snažím se v tu chvíli vždy zastavit, zkoncentrovat a třeba i zhluboka nadechnout, a pak udělat něco jinak, i kdyby to byl pouze pohyb ruky, myšlenka nebo pohled. V tu chvíli jde podle mě jen o to, dostat se z pomyslné smyčky ven, posunout se vpřed.

Co vám osobně zapisování snů ještě přineslo, dalo?

Díky zapisování se mi začala skládat jakási mapa snů za celý život. Jednotlivé sny a místa do sebe zapadají jako puzzle, navazují na sebe. Někde zůstává ještě prázdný prostor, ale souvislosti existují. Potvrzuje to rčení, že vše souvisí se vším. Zapisování snů mi pomohlo i v běžném životě. Po třech měsících jsem se cítil víc v pohodě, byl jsem šťastnější, uvolněnější. Získal jsem určitý nadhled i nový pohled na to, jak bych měl jednat, jak se chovat, a to třeba i při obchodních jednáních. Pochopil jsem, že sny mohou být nástrojem - varovným i inspirativním, ukazují nám možná řešení, napovídají, jak se chovat v bdělém stavu. A hlavně jsem se díky snům po dlouhé době těšil na každou novou noc a každé nové ráno, protože jsem byl zvědavý co se mi bude zase zdát. Tohle všechno dohromady mě fascinovalo a já chtěl zjistit, zda je to jen věc mojí individuality, nebo to může fungovat obecně, takřka komukoli. Tak jsem zrealizoval takový malý výzkum.

Kolik lidí se ho zúčastnilo a s jakým výsledkem?

Na svůj facebook jsem dal výzvu, že sháním dobrovolníky pro soukromý psychologický výzkum. Hledal jsem lidi, kteří by byli ochotní na sobě pracovat čtvrt hodiny denně. Protože jako každá práce, i toto vám zabere trochu času.Ohlas mě překvapil. Z několika desítek adeptů se nakonec do výzkumu reálně zapojilo patnáct. Předal jsem jim na základě svých zkušeností nějaké základní rady, jak si sny zapisovat, ale žádný striktní manuál. Chtěl jsem, aby to bylo maximálně svobodné. Každý si najel systém, jaký mu vyhovoval. Jediné, co jsem po nich chtěl, bylo, aby u toho vydrželi alespoň měsíc a půl. Po této době jsem totiž už u sebe jasně viděl změny. Důležité je, že jsem jim vůbec neřekl, co to se mnou udělalo, abych je nijak neovlivnil. Nakonec vytrvala desítka „statečných“, kterým jsem velmi vděčný. Každopádně skupinka to byla velmi různorodá. Byli tam svobodní, s rodinou, těhotná slečna, koučka, profesionální kameraman, zasvěcený šaman, Češi, jedna Ruska, jeden Slovák atd.

A co se dělo dál, ať už během vašem výzkumu nebo po něm?
Všem jsem nechal čas, ať v klidu zapisují. Až pak jsem se s nimi osobně sešel. Diskutovali jsme o tom a ukázalo se, že jsme v mnohém došli k podobným výsledkům. Vesměs šlo o pozitivní změny. Třeba dívka z Ruska mi s naprostou vážností vysvětlovala, že sen a realita jsou jedno. To mě hodně překvapilo.
Myslíte si tedy, že je možné prostřednictvím snů tvořit vlastní realitu?

Každá myšlenka je energie. A určitou energii nesou i sny. Zatímco myšlenka je výplodem vědomí, sen přichází z podvědomí. Tím pádem jsou podle mě sny dokonalejší, moudřejší. Já se naučil sny vnímat a brát jako nejlepší učitele a nejčistší rádce, kteří nám dokážou poradit, nasměrovat nás. Vycházejí z naší vlastní vnitřní moudrosti.Jediné, co člověk potřebuje, je otevřít si k té moudrosti cestu. Výhodou je, že sny se zdají naprosto každému, jsou naší nedílnou součástí. Někteří lidé si je sice nepamatují, nicméně existují různé techniky k tomu, jak se na ně rozpomenout. Každý u sebe zkrátka máme efektivní nástroj, jak na sobě pracovat. A zdarma!(smích). Sny nám mají rozhodně co říci a jsou pro nás důležité. Vzpomínám si, že se vzahraničí před lety dělal experiment. Pokusu se zúčastnili lidé i zvířata. Vědci jim vždy v momentě, kdy jejich mozek při spánku přecházel do REM fáze, v níž sny přicházejí, dávali nepatrné elektrošoky, aby tuto fázi přerušili. Lidé i zvířata jinak měli k dispozici úplně vše, normálně fungovali, jedli, pili a spali, jenom neměli sny. U lidí sepo čase projevily deprese, ztratili chuť k jídlu a celkově chřadli. Proto byl v rámci lidí výzkum ukončen. Se zvířaty se ale pokračovalo a nakonec všechna zemřela. Bez snů prostě nelze žít.

(zem)

Kontakt: Marek Šarbort - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Archiv M. Šarborta a Pixabay

Zdají se vám zajímavé či zvláštní sny? Chcete vědět, jak si sny připomenout nebo co udělat, abyste si je lépe pamatovali? Zajímají vás osobní postřehy dalších účastníků Markova výzkumu? Napište nám, k tématu se budeme vracet, chystáme další články!

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2278360
DnesDnes209
VčeraVčera687
Tento týdenTento týden2815
Tento měsícTento měsíc10609

Partnerské weby