easter egg 4077304 960 720S velikonočními svátky souvisí i názvy jednotlivých dnů.

Sazometová středa. Poslední středa před božím hodem velikonočním je též nazývána smetná, protože se v tento den vymetaly komíny. Také se jí

říkalo škaredá, a to proto, že Jidáš se měl škaredit na Krista. Pověry praví, že na Škaredou středu se nemá nikdo mračit, jinak budou zakaboněné všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek. Především by se měla jíst zelená strava, jako je špenát, jarní salát, různě upravené zelí, zelené byliny a podobně. Tento druh stravy má mít vliv na zdraví člověka. Pojmenování pochází z Německa, kde se Zelený čtvrtek držel již ve 12. století. K Zelenému čtvrtku se váže pověst, že člověk má několikrát za den cinkat penězi, aby se ho celý rok držely.

Velký pátek. Vznik názvu je zde jasný. Naznačuje význam v cyklu velikonočních dní a církevních svátků vůbec. Má to být den smutku. V lidovém prostředí je spojován s řadou pověr. Lid vstával před východem slunce, bylo zvykem se společně pomodlit a omýt se rosou nebo vodou z potoka, aby byli všichni chráněni před nemocemi. Na velký pátek se nemělo nikomu nic půjčovat, nesmělo se hýbat se zemí, proto se nepracovalo na zahrádce ani na poli. Pořádná hospodyně v tento den nikdy neprala prádlo. Též se věřilo, že se otvírá země a jen dobrému člověku odhalí skryté poklady. Podle pověstí se na Velký pátek otvíral i záhadný Blaník.

Bílá sobota. České pojmenování pochází od toho, že velikonoční vigilie spolu s vigilií svatodušní bývaly dva dny v roce, kdy se křtilo. Novokřtěnci byli oblékáni v bílá roucha na znamení čisté a neposkvrněné duše. Postupem doby se stalo velice slavnostním obřadem „svěcení ohně“. Tento zvyk má prastaré kořeny. Už císař Konstantin Veliký, vládnoucí Římu počátkem 4. století, nařídil, že celé město musí být osvětleno pochodněmi. I u nás se na Bílou sobotu světil oheň, a to před vchodem do kostela.

Boží hod velikonoční. Název pochází z dob praslovanských, původně označoval hodování, později i slavnostní dobu. V rámci svátků se světí velikonoční pokrmy jako beránek, mazance, ale také vejce, chléb a víno. Pokud kdokoli přišel do rodiny, ať soused nebo žebrák, vždy dostal kousek svěceného pokrmu. V některých oblastech se věřilo, že pole a stromy více urodí, když se jim obětují kousky svátečních pokrmů a pár kapek posvěceného vína.

Pondělí velikonoční. Též se mu říkalo mrskavý pondělek. Odbývala se v něm pomlázka a hodování. Tento zvyk je velice starý, jako zdobení vajíček. Pomlázka byla oblíbena už za dob panování Karla IV. Pražský kazatel Konrad Waldhauser rád přibližoval prastaré obyčeje předhusitské doby, kde například ospalce a lenochy polévali studenou vodou. Taktéž se věřilo, že mrskáním se mohou omladit nejen lidé, ale i dobytek. Dům od domu chodívali chlapci, později i děti se spletenými mrskačkami většinou z vrbového proutí, navíc ozdobené pestrou stuhou. Jimi šlehali dívky a ženy a dostávali malovaná vajíčka. Dívky se naoko durdily, ale čím větší byl o ně zájem, tím více si to považovaly.

(vít)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199468
DnesDnes245
VčeraVčera549
Tento týdenTento týden2970
Tento měsícTento měsíc9218

Partnerské weby