0916velikonoce NOVE 2Velikonoce jsou v Německu zvláštním svátkem, který v průběhu staletí přinesl četné zvyky. Některé z nich mají pohanský, jiné předkřesťanský význam. V této zemi se například pořádají slavnosti jara k uctění Slunce nebo k podpoře plodnosti stád a polí. Tento nejdůležitější svátek církevního roku se také světí

slavnostními procesími a sakrálními zpěvy. Velikonoce si nelze představit bez kraslic. Musejí být pestře malované, vyfouknuté nebo uvařené natvrdo. Kreativitě při jejich úpravě se nekladou žádné hranice. Tato malá umělecká díla můžete obdivovat na mnoha velikonočních trzích nebo si je vedle typického velikonočního pečiva koupit jako dekoraci domu a zahrady. Kromě známých náboženských poutí, velikonočních procesí a jízd se tu a tam konají i sportovní soutěže. Při nich se velikonoční vajíčka přenášejí, koulí, rozbíjejí nebo házejí.

0916velikonocše u našich sousedů foto 2Slavná lužická jízda vesnicemi

Velikonoce v saské Lužici mají velmi rázovitý charakter. Srbové a Vendové v malých obcích mezi Spreewaldem a Budyšínem pěstovali dlouhá leta staré zvyky, které přežily dodnes. K nim patří velikonoční jízda na koni spreewaldskými vesnicemi, která je jedním ze zlatých hřebů velikonoční doby. Účastní se jí více než 1 500 jezdců s nákladně ozdobenými koňmi. Malebnými obcemi nesou barevné kostelní prapory, krucifix a sochu Ježíše, aby předávali poselství o Kristově zmrtvýchvstání. Procesí jezdců začíná a končí v Zerkwirtz. Cestou jsou návštěvníkům rozdávány kytičky naděje ze zeleného zimostrázu, odříkávány modlitby a zpívány slavnostní chorály. Tato procesí přilákají každoročně tisíce návštěvníků.

Zahánění zlých duchů a čarodějnic

O Zeleném čtvrtku podle křesťanů odlétají zvony do Říma, jejich zvuk zazní až po třech dnech, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Místo zvonů mládež obchází vesnici a rámusí hrkávkami nebo klepači, malými dřevěnými nástroji, které dělají opravdový randál.
Tento zvyk pochází z dávných dob a jeho význam má spočívat v zahánění zlých duchů a čarodějnic. V Německu není obvyklý. Vyvrcholením je pak velikonoční střílení či spíše detonace o sobotní noci. Mládež naplňuje konzervy vápnem a zalévá vodou, unikající plyn pak zapálí, čímž dojde k detonaci. Karbidové kanony vydávají pěkné šupy. Lampy na podobném principu se používaly ještě mezi dvěma světovými válkami.

Kouzelná voda

Mezitím, co se chasa baví „ohňostrojem“, dívky odcházejí do lesa ke studánkám, aby omývaly své obličeje a stávaly se krásnějšími. Kouzelná voda zaručuje mimo krásy také zdraví, a proto se velikonoční voda přinášela i do domácností, napájela se s ní domácí zvířata a uchovávala se ve sklepích. Připisovaly se jí ještě mnohé další účinky, zvláště dobré pro úrodu nebo i k vyprošení milého. Dívky v mnoha lužickosrbských sídlech zpívaly písně k oslavě nového života. Tento zvyk se však dodržuje již jen zřídkakde.

Budyšínské „foukání“

V Budyšíně se navíc vedle těchto akcí koná „velikonoční foukání“, při němž sbor za plného hlaholu zvonů oznamuje velikonoční zvěst. Mnoho příznivců si dávno našlo i strkání vajíček na budyšínském Protschenbergu. Tato zábavná akce se koná na velikonoční neděli na příkrém svahu kopce. Odsud se pak kutálejí uvařená vejce, jablka, ořechy, pečivo a sladkosti, které za velkého jásotu obratně chytají děti. Je to veselá lidová slavnost s charakterem jarmarku, která každým rokem znovu nadchne četné hosty.

(luv)

Foto: Milan Turek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202567
DnesDnes545
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2241
Tento měsícTento měsíc12317

Partnerské weby