0716hledani 3U břehů Egypta leží záliv Abukir. Není příliš hluboký, ale vypravuje se, že na jeho dně se nachází velké množství zlata, stříbra a drahocenností, které kdysi patřily maltézským rytířům. V roce 1798 zahájil Napoleon Bonaparte tažení, které pojmenoval Egyptská expedice. Cílem bylo dobýt Egypt a narušit obchodní

spojení mezi Anglií a Indií. Napoleonovo loďstvo v počtu 472 korábů a 54 tisíc vojáků doplulo k Maltě. Po dvou dnech vydal představený Řádu maltézských rytířů ostrov Francouzům bez jediného výstřelu, neboť ctil heslo „nepozvedni meče proti bratru křesťanovi“. Dobyvatelé začali bez skrupulí rabovat. Rytíři měli ohromný majetek a většinu tohoto bohatství – šlo zejména o výrobky ze zlata zdobené drahými kameny, církevní relikvie, šperky a zlaté mince – získal Napoleon.

Dvojnásobné vítězství Angličanů

Prvního srpna 1798 došlo k historické námořní bitvě mezi francouzskými a anglickými vojsky. Francouzské lodě zaujaly výhodné postavení podél egyptského břehu po větru. Velitel anglického loďstva, admirál Nelson, podnikl nebezpečný manévr, když se vklínil mezi lodě protivníka a břeh a riskoval uvíznutí na mělčině. Ale jen jedna anglická loď se dostala na mělčinu, všechny ostatní dopluly a postavily se proti francouzským. Velká krutá bitva, kterou vyhráli Angličané, se protáhla do rána. Ve vodě plavali ranění držíce se trosek. Angličané ztratili tisíc vojáků, zatímco Francouzi šestkrát tolik. Ze 13 francouzských lodí jich Nelson potopil jedenáct. Teprve později se admirál dozvěděl, že vlastně vyhrál dvakrát - na potopených lodích byl maltézský poklad. A navíc tam byly tři miliony zlatých mincí jako gáže pro vojáky v Egyptě.

Podvod Francouzů

V roce 1983 chtěl francouzský archeolog a specialista na mořské právo Dumas najít a vyzvednout Napoleonovy lodě. Uskutečnění projektu bránilo to, že záliv Abukir se nalézá v teritoriálních vodách Egypta. Podle mezinárodního mořského práva všechno, co se nachází na dně zálivu, patří tedy Egyptu. Francouzská vláda projekt podporovala, vyčlenila značné finanční prostředky na expedici. Ale Egypťané byli ochotni dát souhlas s archeologickým výzkumem jen za podmínky, že všechno, co bude vyzdviženo ze dna, se předá Egyptu. A tehdy se archeolog Dumas pokusil o lest. Předložil nový text smlouvy, že všechny zlaté a stříbrné mince a výrobky musí být předány Egypťanům. „My si nárokujeme pouze bronzové, měděné a železné předměty, části lodí a děla,“ vysvětloval úředníkovi, který podepisoval smlouvu. Egypťan se příliš nevyznal v historii a nevěděl, že staré předměty vyzdvižené ze dna mohou mít obrovskou cenu.

Vraky lodí objeveny!

V srpnu 1986 Dumas s několika kolegy připlul do Abukiru na stařičké minolovce Liberta. Za pomoci nejnovějších japonských echolotů a další moderní techniky brzy mořští archeologové objevili vraky několika lodí. Vše natáčeli kamerou. Za čtyři měsíce práce vyzvedli potápěči několik bronzových děl, hliněné a skleněné talíře, skleničky, kovové ozdoby lodí, prorezlé truhlice námořníků a lis na ražení mincí. Jako nejcennější nález se ukázal kompas Napoleona s jeho monogramem, který mu pravděpodobně věnoval francouzský admirál François-Paul Brueys. Potápěči prohledali metr po metru a našli spoustu úžasných předmětů - například popelník z jaspisu, cenné psací náčiní z jantaru, růžence z lazuritu, alabastrové krucifixy ad. Ale ani jeden předmět z maltézského pokladu! Vraky francouzských lodí byly vyzdviženy a prošly dlouhým procesem restaurace a konzervace. Poklad maltézských rytířů se však najít nepodařilo...

(ksa)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2256092
DnesDnes233
VčeraVčera1584
Tento týdenTento týden4142
Tento měsícTento měsíc11500

Partnerské weby