Mořský pás široký 244 kilometrů odděluje ostrov Tasmánie od Austrálie. Jeho vody jsou pověstné častými bouřemi a silnými proudy, které proudí proti větru a vytvářejí tak ohromné a strmé vlny. Bassův průliv naposledy ukazuje svoji sílu v roce 1998. Při jachtařském závodu Sydney – Hobart se potápí pět lodí a šest lidí najde na dně průlivu svůj hrob. Mezi jachtaři je tento závod označován jako „černý ročník“. I když se jachtaři pouštějí na divoké vody průlivu od roku 1945, ještě nikdy nedošlo k takovým ztrátám. Bouřka, která narušuje v ten osudný den závod, vyvolává takové peklo, že do cíle dorazí pouze 44 ze 155 lodí. „Tamní vlny dosahují výšky až šestnáct metrů, pro jachting tedy dost nebezpečná oblast,“ tvrdí pořadatelé jachtařských závodů. Divoké vody ale neděsí pouze současné jachtaře. V dobách plachetnic je to místo, kterému se námořníci zdaleka vyhýbají. Ohromné vlny unášejí trosky lodí díky silnému větru a proudům. Jejich zbytky pak končí na nehostinném pobřeží.
Může za všechno příroda?
Lodě se v této oblasti ztrácejí hlavně v 19. století. V zákeřných vodách průlivu se potápí za celou svou historii asi 800 lodí. Asi nejslavnější zmizelou plachetnicí je anglický trojstěžník Britomar, který tu ztroskotává, když pluje s nákladem zlata do Tasmánie. Další katastrofa, která otřásá námořním světem, je ztroskotání lodi Cataraqui, která veze do Melbourne v roce 1845 celkem 375 migrantů a 38 členů posádky. Tehdejší tisk píše: „Ke katastrofě došlo kvůli špatnému počasí, kdy se loď rozbila o útesy Bassova průlivu. Nehodu přežilo pouze devět lidí.“ Nebezpečí opadává s moderními navigačními zařízeními a pevnějšími materiály, díky kterým mnohé lodě proplují vodami průlivu bez šrámu. Ale nic není stoprocentní, jak ukazuje příklad z jachtařského závodu. Problémem ale není jen vítr a proud. Bassův průliv má také až překvapivě mělké dno. Jeho hloubka se pohybuje od padesáti do sta metrů. Není se ale také čemu divit. Vždyť v období poslední doby ledové je tu ještě pevnina. Vědci mají s tímto mořským hřbitovem jasno – za zničené a ztracené lodě mohou přírodní podmínky. Ale je také otázkou, zda není něco tajemného za Bassovým průlivem.
Je možné UFO?
Bývalý novinář a milovník záhad John Pinkney sepisuje knihu „Velké záhady Austrálie“, ve které se snaží rozluštit případ zmizení letadla právě nad průlivem. V roce 1978 se ztrácí australský pilot Frederik Valentich i se svým strojem právě v okamžiku, kdy přelétává Bassův průliv. Jako by se po něm zem slehla – okamžitě se přerušuje rádiové spojení a ani pátrací četa nenachází trosky letadla. Poslední zpráva z jeho paluby říká, že před sebou vidí neidentifikovatelná zelená světla. K historce o světlech přitakávají i obyvatelé ostrova King Island, kam Valentich míří. Tu samou noc vidí stejná světla, ale mizející letadlo nikoliv. Podle Pinkneyho to ale není první letadlo, které se v průlivu ztrácí. „V roce 1934 tady zmizí letadlo s 12 pasažéry a o necelý rok později se odmlčí nad průlivem nákladní letadlo s pěti pasažéry. Někteří vědci tyto úkazy přisuzují mimozemským civilizacím, jiní nad tajemným mizením stále tápou.“
(nag)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1875351
DnesDnes684
VčeraVčera1029
Tento týdenTento týden4994
Tento měsícTento měsíc17922

Partnerské weby