Jmenoval se Arbaces a jeho rodokmen sahal až k faraonům. Do Pompejí se přistěhoval krátce před výbuchem Vesuvu. Vybudoval si palác a svatyni bohyně Isis. Byl mistrem egyptské magie, budil posvátnou úctu a strach. Věštil z hvězd, připravoval nápoje lásky, léčil magnetoterapií. V jeho domě se pod vrstvami ztuhlého popela našlo obrovské bohatství a kostry dívek, mladých žen. Vlastnil harém a praktikoval sexuální magii, římskou společnost a smetánku města považoval za sebranku hlupáků. Jejich bohy nenáviděl. V podzemí paláce byla objevena nadčasová laboratoř, vyráběl tam střelný prach i elektřinu. Když vybuchl Vesuv, nestačil utéct. Zadusil se na pobřeží sopečnými plyny. Loď, která odplula bez něj, na palubě vezla jeho zašifrované svitky. Obsahovaly tajemství magie, jež objevil. Dostaly se do Efesu, kde je našli křesťané a spálili. Připravili tak lidstvo o cenné důkazy prastarého vědění. Ale bylo to tak opravdu? Co když jsou v tom křesťané tentokrát nevinně? Příběh Arbaceta vylíčil v románu anglický spisovatel Bulwer Lytton. Nazval jej Poslední dny Pompejí. Později byl zfilmován s Franco Nerem v hlavní roli. Lytton žil v letech 1805-1873. Vykopávky začaly na počátku 18. století. Lytton tvrdil, že roku 1834 navštívil Kampánii a delší čas pobýval v Neapoli. Poté vytvořil teorii o životě v Pompejích i o výbuchu Vesuvu. Jenže na počátku 18. století neměly vykopávky historický ani vědecký charakter! Bylo to spíš rabování ve velkém. Nejkrásnější a nejhodnotnější věci byly rozkradeny, prodány, rozbity. Na Pompeje byli kopáči najímáni z Neapole. Co rozmlátili neškolení dělníci krumpáči, nikoho nezajímalo. Těžko uvěřit, že by věnovali pozornost a jemnocit nějakým skleněným baňkám! Pompeje v té době navštívil Goethe, Mozart a Stendhall, o Lyttonovi ale nikde ani zmínka. Pamatují si jej naopak v Miláně, kde obdivoval obraz od Karla Briullova z roku 1827 - Poslední dny Pompejí! A Lytton ještě téhož roku vydal stejnojmenný román. Geniálnímu vypravěči tisíce lidí uvěřily existenci egyptského čaroděje a jeho vliv na život v Pompejích. Jeho Arbaces má totiž autobiografické prvky! Sám Lytton se zabýval magií, magnetoterapií a astrologií. Netajil své okouzlení starým Egyptem. Žil v prudérní viktoriánské době a považoval se za génia i psance.
A Egypťané v Pompejích? Žili tam Samnité, Oskové, Římané a Řekové. Židé a Egypťané zde pouze obchodovali. Kult bohyně Isis nezaložil v Pompejích Arbaces, ten do Itálie dorazil mnohem dřív a silně pozměněný řeckým vlivem. Proto byl také přijat. Zejména bohaté Římanky dychtivě přijímaly módní výstřelky, které do Pompejí proudily s obchodním ruchem. Ani co se týká sexuální magie, neměl Arbaces Pompejany co učit. Téměř všechny pompejské budovy se honosily erotickými obrazy, předměty, freskami a nápisy. A to takového kalibru, za který by se nemuseli stydět ani producenti nejtvrdšího porna! Byly ovšem „z výchovných důvodů“ odstraněny. Chrám bohyně Isis v Pompejích není součástí žádné zahrady a v jeho blízkosti nestojí žádná honosná vila. Dvě velké vily, které by snad přicházely v úvahu jako Arbacetův palác, stojí mimo pompejské brány. Je to Diomedův dům a Vila mystérií. Jejich majitelé byli však Římané. A konečně poslední argument - kdyby byl Arbaces skutečně takový génius v přírodních vědách, astrologii a magii, patrně by věděl, že je Vesuv sopka a schyluje se k tragédii. Několik znalců přírody se na to snažilo pompejské úřady upozornit. Zemětřesení, mizení vody z podzemních pramenů, chování zvířat, sirné výpary a horký povrch vrcholu hory byly pádnými důkazy. Pompejané si jich ale nechtěli všímat. Těžko uvěřit, že mocný mág, který vyráběl elektřinu, rozuměl přírodním zákonům a postavení planet, nevěděl, že se mu pod nohama probouzí sopka!
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237487
DnesDnes592
VčeraVčera833
Tento týdenTento týden1425
Tento měsícTento měsíc13552

Partnerské weby