Kdo vejde do brdské přírodní rezervace Chynínské buky, je ovanut zvláštním přítmím, výjimečnou směsí vůní a nepopsatelnou tajemnou atmosférou. Když byla rezervace nejstarších bukových porostů v roce 1933 zakládána, podobala se pralesu. Již od počátku 20. století území požívalo částečné ochrany, kromě

věkovitých porostů se zde vyskytovalo mnoho magických bylin a rostlin (vraní oko, mařinka, konvalinka vonná, lýkovec jedovatý a další).

K místům se váže také několik strašidelných pověstí. Podle jedné z nich tudy chodívá černá paní, přechází po stezkách až k hlavní silnici. V ruce drží větvičku kouzelného kapradí, pokud ji potkáte, musíte odříkat prastarou ochrannou zaklínací formuli, jinak s vámi bude zle. Zaříkávadlo „O, Jehova erhöre mich!“ pochází z dob bavorských kolonistů, kteří území Rožmitálska osidlovali po třicetileté válce, na pozvání tehdejší vrchnosti. Prý se tu můžete klidně setkat i s bludičkami a bludíky. Jedna bludička se zjevovala u blízké obce Věšín, děsila hajné a dřevaře. Na konci 19. století tudy ženy po soumraku odmítaly chodit, dokonce se na tzv. „věšínská světýlka“ pořádaly lidové hony a zátahy.

S ohnivými světýlky žádná velká legrace nebyla. U Skořic na Rokycansku se vyprávěl chmurný příběh o zvědavém sedlákovi. Tomu se podařilo bludičku chytit. Nalákal ji na hrst hřbitovní hlíny, vloženou do nepoužívané lucerny. Když bludička vlétla dovnitř, muž za ní zaklapl plechová dvířka svítilny. Rozhodl se, že si ráno světýlko v klidu prohlédne, a tak ho odnesl domů. V noci ale náhle zemřel, trefil ho šlak. Po bludičce se slehla zem.

JIŘÍ NOVÝ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1830065
DnesDnes110
VčeraVčera825
Tento týdenTento týden3520
Tento měsícTento měsíc20499

Partnerské weby