Založení města Kohren, jež patří k tradičním výrobcům keramiky ve východní části Německa, spadá do doby slovanského osídlení, tedy do raného středověku. Zdejší hradiště s původním názvem Chorun bylo písemně uvedeno již k roku 928. Další

opevnění bylo vystavěno německým králem Jindřichem I. na místě, které bylo výchozím bodem k osídlení a paradoxně k vojenským tažením proti Slovanům. Císař Ota II. daroval v roce 974 biskupovi Dětmarovi z Merseburgu lesy mezi řekou Saalou a Muldou. V roce 1018 zde biskup deset dní pobýval a všichni místní obyvatelé byli biřmováni.

Bratrovražedné války

Svobodní páni z Kohrenu jsou prvně písemně jmenováni roku 1190 jako říšští majitelé zdejšího hradu. Datum vzniku hradu spadá pravděpodobně do druhé poloviny 12. století, kdy docházelo k expanzi Germánů směrem na východ, odkud vytlačovali dosud usazené Slovany. V roce 1216 uzavřeli páni z Kohrenu spojenectví s Lipskem a tehdy došlo k uspořádání majetkových vztahů o panství s míšeňským markrabětem Dětřichem. Ze začátku se jim dařilo odolávat tlaku ze strany plisenských rytířů, kteří mezi sebou uzavřeli spojenectví. Později však Dětřich využil oslabení Kohrenských a oblehl a zpustošil jejich hrad. Ten však byl k roku 1240 opět vystavěn.

Na svou dobu byl hrad velmi dobře opevněn, přesto byl několikrát zničen v bratrovražedných válkách. Dodnes se z něj zachovaly dvě vysoké válcové věže a části obvodové hradby, nyní schované za vzrostlými stromy.

Loupeživý rytíř unesl prince

Významný říšský rod pánů z Kohrenu na hradě sídlil ve 13. století, poslední písemná zmínka o nich pochází z roku 1303. Poté jako majitelé hradu následovali šlechtici ze Schönburgu, Leisnigu a Plavna.

Podle legendy se měl na hradě schovávat loupežný rytíř Kunz z Kauffungenu noc před tím, než unesl wettinského prince a byl poté obležen vojenskými oddíly rodu Wettinů. Po jeho popravě měl být hrad srovnán se zemí, aby se zcela zapomnělo na tohoto proslulého lupiče a nemohli se zde již nikdy usadit další lapkové.

K tomu však nedošlo, neboť ve druhé polovině 15. století tu bydleli páni z Einsiedelu. Později se přestěhovali na svůj větší a pohodlnější hrad Gnandstein, a tak Kohren ztratil obytnou funkci. Jak bývá zvykem, stal se postupně z budov opuštěného hradu „kamenolom“ pro výstavbu místních domků. Jak uvádí v kronice zdejší diakon Scheubner, bylo mezi lety 1604 -5 na hradě vylámáno 40 m zdiva na stavbu nového kostela.

Poslední úkryt před žoldáky

V době třicetileté války ještě hrad sloužil na krátkou dobu jako úkryt pro místní obyvatele, kteří se snažili zachránit před procházejícími žoldáckými oddíly. Kupodivu byl ještě uveden do obranyschopného stavu.

Po třicetileté válce (po roce 1648) bylo v areálu hradu vystavěno několik obytných budov, ale umístění staveb a poměry bydlení byly tak nevhodné, že byly zanedlouho opuštěny. Jakmile hrad ztratil svůj strategický význam, postupně chátral a měnil se ve zříceninu. Poslední budova se zřítila roku 1900.

Místní hradní spolek uskutečnil v roce 1928 částečné vykopávky, další následovaly v 60. letech minulého století. Dnes je zřícenina návštěvníkům volně přístupná.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2257954
DnesDnes294
VčeraVčera945
Tento týdenTento týden6004
Tento měsícTento měsíc13362

Partnerské weby